Jack má dceru, Jack se naštval

21. 3. 2017 v 12.27

Tom Cruise sice pomalu vstupuje do druhé poloviny své padesátky, akční role se mu ale s nabývajícími životními letokruhy nevyhýbají. A sluší mu. Přesvědčit se můžete u nového Jacka Reachera.

Cruise očividně neztrácí dech. A s velkou pravděpodobností i díky jeho producentským aktivitám se mu do rukou dostávají role, které mají šmrnc. Akční hrdinové, kteří toho zvládají více, než by jejich vzezření napovídalo. Umí být občas i vtipní, občas dostat pořádnou nakládačku. Čas od času dokonce mít u sebe nějakou tu bytost, které věnují (alespoň na chvíli) své srdíčko. Ale jen na chvíli, aby se jeho postavy mohli zase v klidu postavit před darebáka a ukázat mu (zač je toho) loket.

Poslední, vlastně v pořadí první, Jack Reacher, si odbyl premiéru v roce 2012. Nijak zvláště nezapadl při porovnání s misemi, které postupoval Cruise v sérii Mission Imposible, z čehož logicky vyplývalo i očekávání spojené s pokračováním, podtitulem označeným coby Nevracej se. A i když hodnocení fanoušků na místní databázi spíše svědčí o jistém zklamání, výdělkům se špatně nevedlo. A Cruise bude mít důvod, proč se k adaptacím literárních předloh z pera Lee Chiilda zase někdy vrátit.


Druhý díl, Jack Reacher: Nevracej se, se schopností dobrého profesionála kombinuje špínu sahající do vysokých míst (armáda USA), nespravedlivě obviněné, vyšetřování na úprku a také v neposlední řadě motiv rodičovství – neb, ruku na srdce, Tom Cruise už není rozverný mladík, nýbrž muž, jenž by mohl sklízet i plody stromů, které kdysi zasel. A i když z filmu právě tento motiv poněkud „šustí“ a moc nás nebude překvapovat, kudy se v průběhu děje ubere, působí vlastně v kontextu té hromady akce sympaticky. A jen ukazuje, jak trendy je akční hrdina, který by mohl být normálním taťkou (Ne, Arnold v Komandu nebyl ani na chvíli normálním taťkou!)

To, že nový Jack Reacher není úplná wow podívaná, lze přičítat Edwardu Zwickovi. Jeho filmografie se poněkud houpe na vlnách a někdy si vybere svá slabší místa. Ale zase důvod, proč nový Jack Reacher stojí i tak za zhlédnutí a umí trochu napínat a rozhodně bavit (ne, smát se moc nebudete, jde o bavení v napojení na akční scény), vychází z faktu, že Zwick je více než dobrý řemeslník. A umí si uhlídat dění na place, aby poutalo divákovo oko. A rytmus, aby film nenudil. Jen zkrátka nenabídne třešničky, kvůli kterým byste chtěli opakovaně ochutnávat totéž dokola.

Hodnocení: 75 %

Autor: Lukáš Gregor

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Náš web zlepšujme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran. Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby vám zobrazily cílenou reklamu nebo za účelem e-mailového oslovení. Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Více informací Změnit nastavení Rozumím