Irving vzdává v novém románu hold toleranci a literatuře

11. 11. 2013 v 13.10

Homosexualita, sadomasochistické praktiky a Shakespeare. Že to nejde dohromady? Ale ano. Právě touto neobvyklou kombinací mile překvapil John Irving své čtenáře.

Vydání nového románu Johna Irvinga pokaždé provází velká očekávání a nadšení po celém světě. Téměř okamžitě se jeho dílo vyšvihne na přední příčky prodejnosti a stane se bestsellerem. A není divu, že čelí tak velkému zájmu. John Irving je jedním z nejúspěšnějších amerických spisovatelů současnosti.

Po novějších románech jako Čtvrtá ruka, Dokud tě nenajdu nebo Poslední noc na Klikaté řece, se však zdálo, že jeho spisovatelská forma už bohužel není, co bývala. Jenže pak se jeho jednadvacetiletý syn doma přiznal k homosexualitě a díky této rodinné zkušenosti vznikl poslední román V jedné osobě, který dokazuje, že starý dobrý Irving má čtenářům zase co říct.

Hlavním hrdinou je bisexuální spisovatel William, který s šedesátkou na krku vzpomíná na svůj nespoutaný život v padesátých až osmdesátých letech. Dozvíte se o jeho lásce k divadlu, psaní a k sexu. Rozebere s vámi své „proměnlivé pohlaví“, vášnivá vzplanutí nebo sexuální tužby. Stejně jako ho přitahuje postarší knihovnice, tak zároveň touží i po sportovně nadaném spolužákovi. Bill vás provede nejen svým pestrým životem. Ukáže vám také tehdejší společnost a otevře i citlivé téma – epidemii AIDS, která zasáhla svět v 80. letech.

Ať už si o Billyho životním stylu pomyslíte cokoliv, brzy si k němu dokážete vytvořit zvláštní pouto. Seznámíte se s ním jako s malým klukem, který si začínal uvědomovat lásku k „nevhodným lidem“, prožijete s ním dospívání a rozloučíte se jako staří přátelé.

Na téměř pěti stech stranách narazíte také na vskutku hojné zastoupení menšin. Seznámíte se třeba s Billovým dědečkem Harrym, který se rád převléká za ženu a využívá k tomu ženské role v ochotnickém divadle, mladým transsexuálem nebo lesbičkou opovrhující svou rodinou. Ale upřímně, není to na jedno americké maloměsto už trochu příliš? Taková koncentrace homosexuálů/bisexuálů/transsexuálů na jednom místě se zdá totiž těžko uvěřitelná.

Poprvé od Modlitby za Owena Meanyho píše Irving zase v první osobě. Bude vám tak připadat, že k vám Bill mluví jako k důvěrnému příteli. Pro některé čtenáře může být spisovatelův styl ale těžko stravitelný. Irving si libuje v odbočkách často vedoucích jen do slepé uličky nebo v košatém a nechronologickém vyprávění. Ani při umírání se nebojí humoru a sexuální scény, kterých je v románu opravdu požehnaně, zase popisuje s neuvěřitelnou fascinací, nespoutanou lehkostí a něžnou oplzlostí, že jen kroutíte hlavou, jak jen tohle dokáže napsat. Pokud vám tento styl psaní sedne, budete číst s obrovským nadšením.

V jedné osobě vám také pravděpodobně připomene Svět podle Garpa, a to nejen podobností některých postav. Nový román okouzluje typickou tragikomičností, je stejně čtivý a dojemný. Zkrátka ten pravý Irving.

Hodnocení: 90 %

Autorka: Barbora Votavová

Zdroj obrázku: Flickr DannH

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Náš web zlepšujme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran. Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby vám zobrazily cílenou reklamu nebo za účelem e-mailového oslovení. Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Více informací Změnit nastavení Rozumím