Podnázev slibuje, že za 31 dní znovu nalezneme cestu k vlastnímu mozku. A taky přebal a úvod slibuje, že si budeme hrát. A že kniha bude netradiční a nápaditá. Svým způsobem se všechny sliby dočkají naplnění. Strukturu utváří kalendářní měsíc, co kapitola, to jeden den. Co jeden den, to jedna otázka, zajímavost, podivnost i užitečná vlastnost mozku, kterou se sluší poznat. Co jedna otázka, to jedna odpověď a vysvětlení, proč mozek právě tak funguje a zda jej lze trošku „hacknout“. Jenže zde už jde spíše trochu o snahu, než o odpověď. A nápaditost dostává trhlinky, hravost se začíná odpařovat a vaše chuť dojít až do finálního 31. dne s ní.
Říkám si, jestli nejsem přejezen literaturou o fungování mozku, jestli jsem nějak tu motivační obálku nepřecenil (špatně nepochopil), že jsem tolik kritický. Ale stačí se podívat na Goodreads a zjistíte, že takových zklamaných je po světě více. O co asi panu Marinu Cohenovi šlo? Chtěl mít pravděpodobně odlehčenou odbornou publikaci, jenže někde odlehčoval moc, jinde zase nudil, aniž by přinesl mnoho informací.
Zvláštní, že určitá míra rozčarování nastoupila už po prvních dvou dnech (tedy prvních dvou kapitolách). První „týden“ se má totiž věnovat ovlivňování našeho „plazího myšlení“, jenže úkoly, které Cohen dává (např. snažte se celý den myslet sami za sebe) dostatečně nepodpoří důvody: proč bych měl, co hrozí, jak takový úkol co nejlépe splnit… Očekával jsem vždy dostatečně fundovanou odpověď ve druhé části knihy, která se jim má věnovat. Jenže zjistil jsem, že mi vzniká více otázek/pochybností a někdy bohužel i prázdnota.
Dobrá, abych nebyl nespravedlivý, dokáži si představit, že bych tu s kterým úkolem/experimentem mohl obzvláštnit výuku nebo trapné ticho u nedělního oběda, když v rodinném kolektivu zase chytneme, kdo měl umýt schody do sklepa. Ale aby mi to přímo obohatilo poznání, nebo dokonce abych nalezl cestu k vlastnímu mozku, na to jsem asi četl příliš jiný text, než autor a vydavatel.
Hodnocení: 30%
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář