Ti z vás, kteří už se s Dominikem Dánem setkali, pravděpodobně ví, co od něj čekat, a přesně toho se vám i dostane – autor si zachovává svůj úsporný, ale o to údernější způsob psaní, perfektní znalost policejní procedury a zároveň nepřikrášlování zdejší „mordparty“, svižné, realistické a nadmíru zábavné dialogy a rychle odsýpající děj, který vše drží pohromadě.
Čtenář by si řekl, že pokud Rudý kapitán přímo navazuje na skvělou, ale dosti brutální Bestii, bude se tentokrát Dán držet se surovostí při zemi, opak je ale pravdou. Ze začátku se sice zdá zápletka celkem nevinná a vypadá to, že vlastně půjde „jen“ o odkrývání sedm let staré záhady pohřbeného těla s hřebíkem zatlučeným v lebce, avšak nekrofilního maniaka Ondřeje Riga tu tentokrát zastupuje celý komunistický režim se svou nejtemnější tváří. Ačkoliv těm nepříjemným scénám je věnováno všehovšudy jen pár stránek, nepříjemný pocit, při němž se budete nevědomky ošívat, vás nemine.
S něčím novým Dán ale přece jen přichází – kniha totiž nesahá pouhých sedm let do minulosti od doby, kdy se odehrává, tentokrát se ponoříme daleko, daleko hlouběji. Dokonce tak hluboko, že podstatnou roli zde sehrají templáři. Na jednu stranu jsem rád, že autor zabrnkal na poněkud odlišnější strunu a dokázal mě nemálo překvapit, na druhou se ale musím přiznat, že tak překvapený jsem byl pravděpodobně proto, že točení okolo středověkých záhad a pokladů je něco, co mi k Dánovi vůbec nesedí a alespoň pro mě tak působí jako pěst na oko.
Nakonec si však nemůžu pomoct a další knihu Dominika Dána vám jen doporučit, protože její čtení jsem si tradičně neskutečně užil. Chvílemi jsem byl napjatý k prasknutí, chvílemi jsem se nahlas smál a chvílemi se mi dělalo špatně z popisovaných komunistických praktik. Někdy mi bylo vyloženě na zvracení, protože jsem všechny nálady cítil najednou a žaludek mi zběsile vibroval. Každopádně se mnou tahle kniha dokázala pohnout, a to je hlavní!
Teď už zbývá jen jedno – čekat na filmovou adaptaci, která zamíří do kin v březnu příštího roku. Očekávání jsou nastavena vysoko, přestože Rudý kapitán je k zfilmování velmi obtížný (a tak se mi v hlavě šťourá červík pochybnosti, zda tohle je zrovna ta dánovka, která se hodí na plátno). Tvůrcům i naproti tomu držím palce a přeju jim, ať se dílo podaří.
A vy? Vám raději ještě jednou radím, abyste si tu knihu přečetli. Pro jistotu.
Hodnocení: 85 %
Autor: Jáchym Šidlák
Napsat komentář