Harryho Holea nalézáme v Honkongu. Žije v zatuchlé díře, má dluhy z dostihů, fetuje a bojuje s démony, kteří mu z posledního případu zbyli. Ráchel s Olegem jsou pryč, a tak Harry bloumá od jedné dávky opia nad nudlovou polévkou k druhé. Mladá kriminalistka Kaja Solnessová má Harryho najít a dotáhnout zpátky do Norska. Je totiž jediný, kdo může vyřešit případ vražd dvou žen, které utonuly ve vlastní krvi. Harry odmítá, poprvé, podruhé, potřetí souhlasí. Jeho otec totiž leží na smrtelné posteli, a to se zdá být jedinou motivací pro návrat do města, které je plné přízraků minulosti.
Levhart je tlustá kniha. Více než 700 stran je však pro každého fanouška krále severské krimi spíše potěšením. Je sice jasné, že za den/dva už zase nebudeme mít co číst, protože knihy s Harrym Holem patří mezi ty, které dáte na jeden zátah, ale ta radost z rozsahu každého nového případu je opojná. Úvodní scéna vás přiková k židli. Jak už je u Nesbøho zvykem, někdo zemře, potkáme vraha. Tentokrát se ale opravdu těšte. Už ve Sněhulákovi bylo jasné, že autora přestává bavit obyčejné střílení a podřezávání obětí. Levhart pracuje s opravdu zvláštní vražednou zbraní, takovou, která vám v ústech zanechá 24 bodných ran a udusíte se vlastní krví. Chuťovka!
Kde je on? Stojí přímo za ní? Zadržela dech, naslouchala. Neslyšela nic, vnímala však fyzickou přítomnost. Jako levhart. Někdo jí vyprávěl, že levhart je tak neslyšný, že se dokáže ve tmě připlížit až těsně ke své kořisti, dokáže ovládat svůj dech tak, aby dýchal ve stejném rytmu se svou obětí. Zadržuje dech, jestliže ho zadržuje i kořist. Připadalo jí, že cítí jeho tělesné teplo. Na co ten člověk čeká? Opět začala dýchat. A ve stejném okamžiku ucítila na zátylku cizí dech.
Pozorujeme též autorův odklon od klasické detektivky a rozboru policejní práce, více si užijeme popisy vražd a akční scény. Žánrový posun k thrilleru mu svědčí. Do příběhu se navíc přimíchá zase kousek z Harryho, jeho minulosti, osobního života, jeho strachu, zklamání i odhodlání, pokud jste si ho dosud nezamilovali, teď přichází ta chvíle. Kamarád Jim B. tentokrát zůstane zavřený ve skříni, alespoň občas. Až budete ve tři ráno (Levharta na noc prostě neodložíte) číst finále knihy a modlit se, aby to Harry přežil, budete zase v tom správném holeovském rauši, který máte tak rádi.
Levhart přivádí na scénu postavy z minulého dílu. Jako rádce zde působí samotný Sněhulák, jako pomoc bývalá kolegyně zavřená v blázinci. Podíváme se do rozpálené Rwandy, abychom za chvíli s Harrym mrzli na horské chatě v Ustaoset. Do toho probleskují Levhartovy myšlenky, které nás nechají podezřívat vždy špatného pachatele a ukazují, jak je společně s námi úplně mimo i samotný Harry Hole. Rychlé dialogy, filmový střih, napětí, krvavé scény, dokonalá psychologie postav, zajímavé a propletené vztahy, vynikající zápletka bla, bla, bla… vždyť to znáte. Nesbø nikdy nezklame… a Harry také ne.
O šest minut později stál Harry zády na okraji strže, dalekohled kolem krku a dýmající cigaretu v koutku úst. „Jste nervózní?“ usmál se Bellman. „Ani v nejmenším,“ odpověděl Harry. „Jsem posraný strachy.“
Hodnocení: 100 %
Autorka: Olga Biernátová
Napsat komentář