Upgrade Tučňáka jde ruku v ruce s povýšením i samotné série z dílny DC Comics. Zatímco druhý díl kvalitou kopal o patníky, třetího se scenáristicky chopil John Layman a zvolil poněkud jinou strategii. Předně se více ponořil do světa netopýřího muže. Pojmenovává jemnější nuance ve vztazích jednotlivých postav a v neposlední řadě utváří vyprávění opatrně tak, aby vznikaly nejen otázky (a napětí), ale současně čtenář získával informace, o něž se může opřít. Kniha, kterou BB art v měkké i pevné vazbě (ale i v limitované luxusním vydání) přináší, skutečně žánrově funguje jako detektivní thriller. A právě pro detektivky má scénář zcela zásadní funkci.
Lze tedy z výše uvedeného odvodit, že Imperátor Penguin se díky Laymanovi žánrově vydařil. Neznamená to, že by trošku pozornější a zkušenější čtenáři neodvodili postupně to, co na ostatní bude coby překvapení čekat ve finále, ale i tak lze ocenit, že tento svazek s Batmanem nesází jen na prvoplánové soupeření se zlem. (To zde má několik podob – postav, což samozřejmě Batmanovi komplikuje situaci. A děj mimochodem naznačuje zárodky toho, co se naplno projeví v brutálním svazku Smrt rodiny.)
Jen na Laymanovu textu, který tolik neřeší psychologii postav, jako spíše vzájemnou souhru dějových linek a zvratů, kniha samozřejmě nestojí. Jde o komiks, a tak si o pozornosti říká i duo kreslířu Jason Fabok a Andy Clarke. Zatímco první zmíněný má svou sílu ve tvářích a práci s temnější rovinou Gothamu, Clark vyniká šrafurou a výtvarnost knihy zpestřuje a oživuje. Na stranu druhou by bylo zbytečné očekávat dílo, jež by nad ostatními významně čnělo. Imperátor Penguin naplňuje sousloví velmi dobré řemeslo, další přidaná hodnota se do něj nedostala. Nemusí to vést ke zklamání (naopak, kniha je to čtivá a dobře koukatelná), jen k určitému potvrzení, že těch solidních průměrů je ve světě DC Comics více, než by si náročnější čtenář přál.
Hodnocení: 70 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář