Duhový cirkus je knížka pro děti od pěti let. V Duhovém cirkuse, v šapitó a maringotce, což je vlastně domek na kolečkách, žije holčička Mia se svou rodinou. S krasojezdkyní mámou, ředitelem, žonglérem a akrobatem v jedné osobě – tátou, tetou Denisou a strejdou Davidem, kteří umí nejen žonglovat, ale jako klauni rozesmějí každého mračouna a rozhodně všechny děti, a se skorobabičkou Táňou, která rozumí ze všeho nejvíc nejen zvířátkům, ale i nevyzpytatelné lidské duši. Nesmíme ale zapomenout ani na zvířátka, tři hravé roztomilé pudlíky Trixi, Bixi a Pixy, kteří pořád dělají salta, jezdeckou kobylku Sněžnou (které Miina maminka občas říká Něžná a občas ty potvoro) a mluvicího papouška Tota. Jednou bydlí tu, a jindy tady, ale všude, kam přijedou, rozdávají radost, smích a je s nimi pokaždé veselo. Mají se totiž rádi a mají rádi i zvířátka.
Jednou v cirkuse zapomene kluk Jonáš modré autíčko a Mia se rozhodne, že mu ho vrátí a vydá se do města. Cestou narazí na opuštěný dům, u kterého je přivázaný pudlík, trošku zanedbaný, hladový a žíznivý. Páníček zemřel a o Prince, jak ho Mia pojmenuje, se nemá kdo postarat. Jenže odvést si ho jen tak domů, to přece nejde. A tak mu Mia nosí každý den jídlo a mění mu vodu. Mezitím najde Jonáše, jenže ten má přísnou maminku a nesmí si hrát s dětmi, ani na hřišti, ani se zvířátky, aby se nezranil, protože jednou z něj bude slavný houslista. Mia se ale s Jonášem stejně skamarádí a rozhodnou se, že Prince zachrání, aby nebyl tak opuštěný. Vydají se pro něj, jenže Princ je pryč… Co myslíte, podaří se ho dětem najít? A nebude maminka Jonáše hubovat?
Pojď si hrát
Válej sudy, chyť ten míč,
běhej, skákej, směj se, křič.
Pozdrav čápy na komíně,
pořád v běhu, nikdy líně,
tancuj, hvízdej, pojď si hrát…
Zazpívejte si písničky z Duhového cirkusu společně se Štěpánem Uhlířem!
Demoverze písniček pro domácí muzicírování najdete na www.albatrosmedia.cz/duhovy-cirkus.html
Autorka Petra Neomillnerová se podívala na cirkusový svět očima holčičky Mii, která má srdce na dlani a je ráda na světě. Radost a hravost rozdává plnými hrstmi, potěší, pobaví a tak trošku vám „sáhne do svědomí“ – jestlipak se dost radujete a hrajete si? Jestli ne, je to totiž škoda. Protože i když občas krápne, vždycky zase vyjde sluníčko a pak se objeví nádherná duha!
Hodnocení: 95 %
Autorka: Lucie Červenková
Napsat komentář