http://kariera.luxor.cz/

Balancování na hraně může skončit pádem

17. 3. 2016 v 11.44

Hrdinka francouzského odboje zjišťuje, že prožité útrapy a boj za mír ve druhé světové válce vedou jen k dalšímu konfliktu. Studená válka je nečitelná, jen málokdo tuší, za kterou stranu vlastně bojuje.

Marian Sutro, Anne-Marie Larocheová, Laurence Folletteová nebo také Geneviève Marchalová. Všechna tato jména vytvářela v Dívce, která spadla z nebe identitu neohrožené ženy, agentky bojující proti nacistům. V Provazochodkyni Mawer ukazuje, jak se z ní po prožitých hrůzách v koncentračním táboře stala jen prázdná skořápka. Bez emocí a neschopná návratu do běžného života. Z naivní a odvážné dívky je nyní chladná žena, která neumí žít ani milovat. Jedni jí litují, druzí obdivují a nikdo ve skutečnosti nechápe, že čím víc lidí se kolem ní motá, tím více se cítí sama. Nestojí o jejich soucit, o jejich pochlebování a vyznamenání. Chce znovu najít smysl svého konání. Je jen krůček k tomu vrátit se zpět do vod, které tak dobře zná. Jednu válku sice pomohla vyhrát, ale tu následuje další, studená válka, chladná a temná. Válka, ve které je těžké nalézt správnou stranu. Provazochodkyni Marian stačí jeden špatný krůček a její balancování na hraně může skončit pádem. A bohužel ani lidé v jejím okolí ji nemusí zachránit, kdo ví, na které straně totiž stojí oni.

Na začátku knihy ji v jejích téměř osmdesáti letech navštěvuje rodinný přítel Samuel, který ještě jako teenager vzplanul k tajemné Marian silnou platonickou láskou. Nyní by chtěl konečně znát celý její příběh. Ten, který vypráví nám čtenářům. Samuelovy a Marianiny vzpomínky se v knize prolínají. Někdy Marian sledujeme zpovzdálí z pohledu vyprávěče, Samuelovýma očima, jindy zase prožíváme vzpomínky plné děsu přímo s ní. Často ani není poznat, kde které vyprávění končí.

Provazochodkyně je povinnou četbou pro toho, kdo se nespokojil s otevřeným koncem v Dívce, která spadla z nebe a nesmírně zajímavé čtení pro ty, kteří se s Mawerem setkávají poprvé... jako já. Možná mi unikly některé drobné detaily, ale Mawer mi díky Marianiným vzpomínkám dovolil poznat její dřívější já. Nová Marian není hrdinka, se kterou se čtenář dokáže ztotožnit, je neuchopitelná, tajemná, protivná, ale o to více zajímavá. Mawer píše příjemně, líbí se mi jeho strohé popisy, originální přirovnání i velice dobrá charakteristika postav. První polovina knihy se věnuje především vzpomínkám a Marianině postupné rehabilitaci, kterou Mawer popisuje opravdu citlivě a věrohodně. Druhá polovina přináší něco nového – nové otázky, narážky, spekulace a rozhodování. Dneska sice již víme základní fakta o průběhu studené války, ale tak jako Marian se nikdy nedozví všechna tajemství, tak ani my čtenáři nemůžeme dostat úplně všechny odpovědi. Kdo ví, kdy přijde doba, ve které se i my budeme muset rozhodnout, jak se zachováme.

Hodnocení: 80 %

Autorka: Barbora Obstová

Komentáře k článku

(Nebude zobrazen v komentáři)

Související

Mohlo by vás zajímat

Náš web zlepšujme pomocí cookies. Do vašeho zařízení ukládáme také cookies třetích stran. Pokud nám dáte souhlas, můžeme náš web také přizpůsobit podle vašeho chování při jeho prohlížení a s vaším souhlasem tyto informace také předat reklamním společnostem a sociálním sítím, aby vám zobrazily cílenou reklamu nebo za účelem e-mailového oslovení. Svůj souhlas můžete odvolat a vybrané cookies odmítnout prostřednictvím linků níže. Více informací Změnit nastavení Rozumím