Kniha
Vydejte se s Bilbem Pytlíkem na výlet do Středozemě, kterou vytvořil J. R. R. Tolkien jako předzvěst série Pán prstenů. Hobit obsahuje spoustu reálií a legend a seznamuje čtenáře se světem, který obývají elfové, trpaslíci, hobiti, lidé, zlobři a další bájné rasy. Kniha vyšla poprvé 21. září roku 1937, ale na první český překlad od Františka Vrby jsme si museli počkat až do roku 1979. Hobit aneb cesta tam a zase zpátky je stěžejním dílem světové literatury a základním pilířem novodobé fantasy.
Hlavní postavou knihy je hobit Bilbo Pytlík, který se připojí k výpravě trpaslíků s čarodějem Gandalfem. Jejich plánem je získání trpasličího pokladu ze spárů draka Šmaka, který se usídlil v trpasličím městě Erebor a nechce z něj odejít. Že se bude jednat o dobrodružnou cestu napovídá hned začátek příběhu, ve kterém se objevují nebezpeční zlobři. Díky důvtipu je skupinka přelstí a uteče. V další etapě cesty již takové štěstí nemá a je přepadena skřety. Při úprku se Bilbo ztratí a v podzemí, až na nejhlubším dně jeskynního systému narazí na pohozený prsten. Na ten prsten, který moc dobře známe z trilogie Pán prstenů. A kde je prsten, je i Glum, který se ho nechce vzdát… Tato kniha však není jen o prstenu (a potažmo zlu, které se s ním budí v Mordoru), ale i o přátelství a odvaze našich hrdinů. Oproti Pánovi prstenů je Hobit spíše pohádkou, která probudí vaši fantazii.
Tolkien svým dílem stvořil skutečný svět, postavy v příběhu neustále narážejí na minulost Středozemě, na věci, které se staly tak dávno, že si je již nikdo nepamatuje a přesto zasahují do jejich současnosti. Světem a příběhy se inspirovalo mnoho dalších děl, ať už literárních či filmových. A samozřejmě ovlivnil i celé generace čtenářů. Jen se přiznejte, kdo se učil trpaslíčí runy… Tolkien jako univerzitní profesor miloval jazyky, a tak všem svým rasám vymyslel vlastní písmo, funkční jazyk i s gramatikou. Inspiraci pro své postavy hledal v bájích z celého světa, např. předobrazem Radagasta je známý slovanský pohanský bůh Radegast, bůh slunce, války, hojnosti a úrody.
Samotný Hobit vznikl tak trochu náhodou. Tolkien právě opravoval seminární práce svých studentů a poněkud se nudil. Až narazil na prázdnou stránku a zaradoval se, že už nemusí nic číst. A tak na tu stránku napsal větu “V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit.“ A tak hodil Bilba Pytlíka doprostřed dobrodružné cesty za drakem Šmakem. První vydání vyšlo v nákladu pouhých 1 500 kusů a obsahovalo vlastní ilustrace J.R.R. Tolkiena. Okamžitě se vyprodalo.
Hvězdy za ním vycházely na bledé obloze mřížované černí, když hobit prolezl začarovanými dveřmi a kradl se do nitra Hory. Šlo se mu daleko lépe, než čekal. Nebyl v žádné skřetí štole ani v drsné jeskyni lesních elfů. Octl se v chodbě proražené trpaslíky v době rozkvětu jejich bohatství a fortele: byla rovná jako podle pravítka, s hladkým dnem i s hladkými stěnami, a vedla mírným, stále rovnoměrným sklonem přímo – přímo k nějakému vzdálenému konci v té černotě dole…
Film
Vůbec první adaptace vznikla v roce 1966 v Československu, tedy dlouho předtím, než vůbec kniha vyšla v češtině. Impuls k zfilmování knihy vydal oscarem oceněný William Snyder, který vlastnil práva a z finančních důvodu neměl možnost natočit celovečerní film. Práva mu měla v průběhu roku 1966 propadnout, a proto oslovil Gena Deitche. Tak vznikl animovaný film, The Hobit – Never, ve spolupráci s výtvarníkem Adolfem Bornem.
William Snyder si tímto krátkým filmem udržel práva a uvažoval o natočení celovečerního animovaného filmu. S touto nabídkou oslovil Jiřího Trnku, který souhlasil, ale bohužel v roce 1969 zemřel. Snyder se později rozhodl práva prodat.
Další zfilmování Hobita na sebe nenechalo dlouho čekat a v roce 1977 vznikl animovaný film The Hobbit.
Hrané podoby se film dočkal až nyní díky slavnému režisérovi Peterovi Jacksonovi. Jelikož mu v sérii Pán prstenů bylo vyčítáno, že spoustu scén z knihy vystřihl, rozhodl se u Hobita držet se pevně knižní předlohy a navíc do příběhu zamíchat další legendy Středozemě. A tak tu po filmu Hobit: Neočekávaná cesta máme další díl Hobit: Šmakova dračí poušť, po kterém bude následovat závěr filmové trilogie s názvem Hobit: Tam a zase zpátky.
Hobit: Neočekávaná cesta
1. díl Hobita spatřil světlo světa 13. prosince 2012. V hlavní roli Bilba Pytlíka se představil Martin Freeman, kterého jsme mohli vidět ve filmu Láska nebeská nebo seriálu Shrelock. V dalších byli jsou obsazeni Richard Armitage jako Thorin Pavéza, Ken Stott jako Balin či Ian McKellen jako Gandalf. Kromě Gandalfa se zde ze série Pána prstenů objevil Frodo v podání Elijah Wooda.
Film sleduje cestu hlavní postavy Bilbo Pytlíka, který se ocitne na dobrodružné výpravě. Cílem cesty je si znovu nárokovat ztracené trpasličí království Erebor. Bilba nečekaně osloví čaroděj Gandalf Šedý, díky kterému se ocitne ve společnosti třinácti trpaslíků v čele s legendárním bojovníkem Thorinem. Cesta do divočiny vede přes tajemné země, kde se to hemží zlobry, skřety a kouzelníky. Ačkoliv cíl jejich výpravy – Osamělá hora, leží na Východě, musí projít nejdříve jeskynním systémem, kde Bilbo potká někoho, kdo mu navždy změní život…Gluma. Skromný Bilbo Pytlík pak sám s Glumem na břehu podzemního jezera objeví nejen hloubku lstivosti a odvahy, která překvapí i jeho samotného, ale také získá do svého vlastnictví Glumův prsten „miláška“, který má nečekané a užitečné možnosti… Jednoduchý zlatý prsten je spojen s osudem celé Středozemě takovým způsobem, jaký Bilbo nemůže zatím ani tušit.
Hobit: Šmakova dračí poušť
2. díl budeme mít možnost shlédnout již 12. prosince 2013. Hobit: Šmakova dračí poušť líčí další dobrodružství hobita Bilbo Pytlíka na jeho společné pouti s čarodějem Gandalfem a třinácti trpaslíky vedenými Thorinem Pavézou. Vydali se na výpravnou cestu, jejímž cílem je získat zpět Osamělou horu a ztracené království trpaslíků Erebor. Poté, co přežili začátek své neočekávané cesty, pokračuje tato společnost směrem na Východ a cestou potkává kožoměnce a v lese Mirkwood plném nástrah se střetává s houfem obřích Pavouků. Když se jim podaří uniknout ze zajetí nebezpečných lesních elfů, pokračují trpaslíci k Jezernímu městu a nakonec k samotné Osamělé hoře, kde musí čelit největšímu nebezpečí v podobě Šmaka – nejstrašlivější nestvůry, která prověří nejen jejich odvahu, ale i pevnost jejich přátelství a smysluplnost celé pouti.
Do filmu přibudou nové postavy v podobě lesní elfky Tauriel, ktrou hraje Lilly Evangeline a staronová postava Legolase v podání Orlanda Blooma. Pokud jste již nedočkaví, můžete se zatím podívat na upoutávku k filmu.
Hobit: Tam a zase zpátky
Premiéra 3. dílu je naplánována na 17. prosince 2014 kdy se můžeme těšit na velkolepou bitvu.
Audiokniha
Pokud do 12. prosince nestíháte přečíst knihu, můžete si ji koupit v nezkrácené verzi jako audioknihu. Příběh čte herec a dabér Vladimír Kudla a můžete se těšit na téměř 13 hodin napínavého děje, který vám může dělat společnost třeba na cestách. Poslechněte si ukázku:
Autor
John Ronald Reuel Tolkiense narodil 3. ledna 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu. Univerzitní diplom získal na Oxfordu v oboru staroanglického jazyka a literatury, kde se později stal také profesorem.
Byl anglický spisovatel, filolog a univerzitní profesor, nejvíce známý jako autor Hobita a Pána prstenů. Na Univerzitě v Oxfordu působil v letech 1925–1945 jako profesor staré angličtiny, v letech 1945–1959 pak jako profesor anglického jazyka a literatury. Byl význačným jazykovědcem a znalcem staré angličtiny a staré severštiny. Spolu s nejbližším přítelem C. S. Lewisem byl členem literárního diskusního klubu Inklings („Tušitelé“ nebo „Inkousťata“). 28. března 1972 obdržel od královny Alžběty II. Řád britského impéria. Kromě Hobita, Pána prstenů, vědeckých pojednání a překladů zahrnuje Tolkienovo dílo množství textů o historii fiktivního světa Středozemě, v níž se Hobit a Pán prstenů odehrávají. Část z nich pod názvem Silmarillion uspořádal a vydal autorův syn Christopher. Tolkien pro všechny tyto příběhy používal slovo legendárium. Zbylá Tolkienova díla jsou pohádky a příběhy původně vyprávěné jeho dětem a nevztahují se přímo ke Středozemi. Pro neutuchající popularitu a vliv je Tolkien často považován za nejdůležitějšího z otců žánru moderní hrdinské fantasy. J. R. R. Tolkien zemřel 2. září 1973
Zdroje: Wikipedia, Warner Bros., Edna.cz
Napsat komentář