Na cenách Audiokniha roku 2013 jste získali herecké ocenění pro Hynka Čermáka (za audioknihu Národní třída), ale poměrně hojně jste byli zastoupeni i v dalších nominacích…
Ano, měli jsme čtyři nominace. Hynek pro mě byl v souvislosti s Národní třídou jasná volba, takže mě těší, že jej ocenila i odborná porota. Jeho barva hlasu, způsob frázování – zkrátka jeho projev nám usnadnil dlouhý výběr představitele Harryho Holea. Nadchl mě tak, že se stal hlasem veleúspěšné série Joa Nesbøho, z níž jsme zatím vydali tituly Netopýr a Červenka. Spolu s Radioservisem jsme se ale podíleli i na vydání dramatizace detektivky Nemesis, která v anketě Audiokniha roku získala ceny Nejlepší vícehlasá audiokniha a Nejlepší hudba. Do nominací na Nejlepší jednohlasou audioknihu se dostala také Skála v podání Jiřího Dvořáka (skončila na třetím místě) a ve výběru kategorie Nejlepší obal bylo i Norské dřevo.
Záleží vám tedy na obalu stejně jako na obsahu? Co je pro vás při tvorbě audioknihy nejdůležitější?
Všechno, každý detail. Audiokniha je výsledkem práce mnoha profesí: kromě herců je to produkce, dramaturgie, režie, zvuk, střih, hudba… Vždy vybíráme a zkoušíme adekvátní obsazení tak, aby odpovídalo náladě i povaze příběhu a naturelu vypravěče. Podle způsobu vyprávění je to někdy jeden interpret, často také dva a více herců. Pro každou audioknihu komponujeme originální hudbu. Až dokonalá souhra všech činností vytváří výsledný pocit. Chceme, aby se naše audioknihy staly kvalitní alternativou pro knihy klasické a nebyly pouze načteny. Díky formátu se snažíme vytvořit atmosféru, která posluchače pohltí a nadchne.
Větší ansámbl bývá typický pro rozhlasové dramatizace: jaký je rozdíl v případě natáčení vícehlasé audioknihy?
Zatímco dramatizace spočívá v přepisu děje na dialogy, vícehlasá audiokniha zpestřuje zážitek pomocí větší rozmanitosti hlasů. K takovému zpracování se výborně hodí knihy, které popisují dění z perspektivy více různých postav. Tímto způsobem jsme zpracovali třeba Norské dřevo, Žítkovské bohyně, Atlas mraků, nebo thriller Zmizelá. A chystáme další lahůdky jako Mycelium od Vilmy Kadlečkové v podání devíti účinkujících, nebo Nebezpečné známosti s Vilmou Cibulkovou, Jiřím Dvořákem, Klárou Issovou a dalšími.
Čím vás oslovila právě Národní třída od Jaroslava Rudiše?
Mimo jiné expresivním způsobem podání v ich-formě, kdy vypravěč jakoby přímo oslovoval posluchače. Navíc přesně zapadá do naší koncepce vydávání kvalitních knih současných českých autorů v audio podobě a řadí se tak po bok našich titulů jako jsou Žítkovské bohyně, Vyhnání Gerty Schnirch, Šíleně smutné povídky, nebo Dva proti Říši.
Jak dlouho vlastně audiokniha ve studiu vzniká? Nahrávka Atlas mraků má více než 22 hodin, v Myceliu účinkuje 9 herců…
Vícehlasé nahrávky jsou výrazně náročnější na přípravu. Začíná se dramaturgií a přípravou textu, následuje výběr obsazení, někdy i casting, samotné nahrávání, čištění záznamu od různých nežádoucích zvuků (sykavky, mlaskání atd. – hodina záznamu se v průměru čistí 4-5 hodin), střih, montáž s hudbou, poslech… Ve výsledku zabere hodina kvalitní nahrávky desítky hodin přípravy a studiové práce.
Co pro posluchače připravujete na léto?
Určitě mohu doporučit zmiňované Mycelium od Vilmy Kadlečkové (Ceny Akademie SFFH: Nejlepší původní česká kniha a Kniha roku 2013), pokračování oceňovaného thrilleru Skála s názvem Muž z ostrova Lewis od Petera Maye, velkoryse zpracované Nebezpečné známosti (Ch. de Laclos) a rozhodně nesmím zapomenout na skvělou knihu Muž jménem Ove (Fredrik Backman) s výborným Janem Vlasákem. A myslíme i na děti, právě vychází nahrávka, která spolehlivě pobaví celou rodinu: Nesbøho Doktor Proktor a prdicí prášek v podání Davida Novotného.
Autor: Lukáš Palán
Napsat komentář