Otevřete ji, přivoníte (pokud jste stejný „úchyl“ na čichání vůně nových knih jako já), přečtete stránku, dvě a už ji nepustíte z ruky. Jen na chvilku se zastavit a ztratit pojem o čase. Nakonec zjistíte, že jste přečetli téměř pětinu knihy pohodlně usazení v křesílku v příjemném prostředí čtecího koutku v Luxoru. Samozřejmě ji tam nemůžete nechat a pravděpodobně ještě pár stránek zhltnete po cestě domů…
Děj knihy se odehrává v průběhu téměř celého dvacátého století a zachycuje osudy členů rodiny Žákových po několik generací. Zprvu se člověk musí zorientovat v záplavě jmen, která se postupně objevují. Jak jsme již u Aleny Mornštajnové zvyklí z předchozích knih, nemáme ani zde jednoho určitého hlavního hrdinu. Je jich mnoho a každý je důležitým článkem v řetězci událostí, takzvaným kolečkem zapadajícím do soukolí života druhých.
Bohdana Žáková žije od mala se svým zatrpklým otcem, který se na ni sotva podívá a raději než s dcerou tráví čas o samotě ve své pracovně. Matku jí nahrazuje sympatická a milující nevlastní matka Běla. Bohdany touha dozvědět se něco více o svých kořenech se rozhoří ve chvíli, kdy ji umírající babička osloví cizím jménem. To jméno už někdy slyšela. Kdo je Blanka?
Svatopluk Žák vyrůstal se třemi dalšími sourozenci ve velmi nuzných poměrech. Životním vzorem se mu stal věčně nezaměstnaný tatínek zaníceně propagující komunistické ideály, zatímco matka měla plno práce s uživením rodiny a starostí o duševně zaostalou Hedviku. Svatoplukova osobnost je zvláštní kombinací tvrdohlavosti, zděděné bezmezné důvěry v socialismus, křehkého ega a lásky k osudové ženě. Právě on prochází nejzřetelnějším vývojem a změnami. Jeho světem nejvíce otřásají ženy, které ovlivňují celý jeho život. V jednu chvíli téměř paralelně sledujeme proměny chování téhož muže ke dvěma odlišným manželkám a dcerám v různé době.
I tentokrát se můžeme těšit na nahlédnutí do jedné výrazné epochy našich dějin. Zatímco v případě Hany se děj odehrává na pozadí druhé světové války, Tiché roky nás provedou érou komunistické vlády v Čechách. Rodina Žákových je s režimem silně spjata především díky Svatoplukovi a jeho otci, kteří celým srdcem věří v sílu svých idejí. Zároveň šplhají po kariérním žebříčku, ovšem čím výš člověk vyleze, tím delší pád ho pak čeká. Zajímavostí je, že se opět, stejně jako v Haně, podíváme do Meziříčí, místa autorčina bydliště.
Tiché roky se nebojím označit za další mistrovské dílo z pera Mornštajnové. I při značném množství dějových linek, postav a skocích v čase zachovává plynulý příběh jedné rodiny. Rodiny s trochu složitějšími vztahy. Pomalu nechává čtenáře odkrývat tajemství, nikam nespěchá a užívá si lehké napětí až do konce. Podaří se Bohdaně odhalit, jaký život žili její příbuzní, než se narodila? Proč se k ní otec odjakživa chová jako cizí člověk? Pokud chcete zjistit odpovědi nejen na tyto otázky, neváhejte a utíkejte si knihu koupit, stojí za to.
Markéta Psohlavcová
Napsat komentář