Inspirativní tipy na knihy od známých osobností.
Markéta Lukášková
spisovatelka
Protože jsem chaotik, mám momentálně naráz rozečtené dvě knihy. Tou první je Clona od norského spisovatele Samuela Bjørka, se kterým jsem se dokonce před lety měla příležitost seznámit osobně. Je to klasická severská detektivka s brutálním vrahem a záhadným duem vyšetřovatelů, ale stále ještě mě tento žánr nepřestal bavit. Tou druhou rozečtenou knihou je To kill a mockingbird, anglický originál románu Jako zabít ptáčka od Harper Lee, který někteří považují za nejlepší knihu vůbec. Chtěla jsem si ji přečíst v originále, je to úplně jiný zážitek než v překladu, díky jižanskému nářečí postav je atmosféra úplně jiná.
Lukáš Trpišovský
divadelní režisér, spoluzakladatel divadelního Dua SKUTR
Na pracovním stole se mi vždy vrší několik sloupců knih. Mísí se v ní knihy pracovní a knihy pro radost. Z těch „pracovních“ bych rád upozornil na Opus Magnum Martina Hilského Shakespearova Anglie. Nápomocnou v době, kdy v Dejvickém divadle zkoušíme Richarda III. Druhou „pracovní“ je Doba z druhé ruky běloruské nobelistky Světlany Alexijevičové osvětlující rozpad SSSR, jejíž dramatizaci uvede Divadlo v Dlouhé. Z knih pro radost doporučuji dechberoucí román Stefana Zweiga Svědomí proti násilí a komiks Srdcerváči Alice Osemanové. Jsem velmi zvědavý na knihu Byli jsme tu vždycky Filipa Titlbacha, která shrnuje problematiku menšiny LGBTQ+, jež stále nemá v ČR rovná práva.
Anna Musilová
spisovatelka
Nedávno jsem dočetla novinku od Delphine de Vigan Děti nade vše, thrillerově laděný román o vlivu sociálních sítí a o tom, co se může stát s psychikou dítěte, které je jim možná proti své vůli vystavováno denně a od útlého věku. Přečetla jsem to za pár dní, bylo to pro mě neuvěřitelně zajímavé téma, navíc je to kvalitně a zároveň přístupně psaný text. Po večerech poslouchám audioknihu Tělo sčítá rány od psychiatra van der Kolka o traumatu a léčbě PTSD, je to hodně obohacující kniha. A po delší době jsem se vrátila ke klasice a čtu knihu K majáku od Woolfové, na kterou si dělám čas o víkendech, protože je to text, který vyžaduje soustředění, aby čtenář mohl vnímat to spektrum myšlenek a podmanivou atmosféru, kterou Woolfová svými popisy dokáže vykouzlit. Chvilku mi trvalo, než jsem si K majáku našla cestu, ale vyplatilo se to.
Tento článek vyšel v magazínu Luxor v březnu 2022.
