Příběh
Ústřední postavou příběhu je Jean Valjean, který byl podmínečně propuštěn z galejí a těší se na svobodný život. S jeho svobodou se ale nesmíří komisař Javert, který je posedlý touhou dostat Valjeana zpět do vězení za každou cenou. Javert je přesvědčen o tom, že zločinec zůstane vždy zločincem. Valjeanovi se daří unikat, žije pod novou identitou a stane se ctihodným starostou. Ujme se malé Cosetty, jejíž matka Fantine zemřela a vychovává ji, jako by byla jeho dcera. Javert jim je na stopě a čeká na první příležitost, kdy by mohl Valjeana znovu poslat do vězení – jednou provždy. Valjean tuší nebezpečí a utíká do anonymity francouzské metropole. Po pár letech klidu se historie dává do pohybu a za dveřmi je francouzská revoluce. Krvavé události jsou tak kulisou závěrečného souboje mezi Javertem a Jeanem Valjeanem.
O filmu
Film se může chlubit sestavou, jakou v jednom filmu vidíte málokdy. Jeana Valjeana si zahrál Hugh Jackman, pro kterého je navíc film malou osobní satisfakcí. Na prvním konkurzu svého života zpíval píseň Stars právě z muzikálu Bídníci. Porota mu tehdy řekla, ať píseň klidně zapomene, protože stejně v Bídnících nikdy hrát nebude. Jako drsný, ale přesto charismatický Javert se představí Russel Crowe. Krásnou Cosette hraje Amanda Seyfried, kterou před pěti lety proslavil muzikál Mamma Mia! Její matku Fantine hraje Anne Hathaway, jedna z největších hereckých hvězd současnosti. Tím výčet velkých hereckých jmen nekončí, vidět můžete Sachu Barona Cohena nebo Helenu Bonham Carter.
Filmový muzikál Bídníci své diváky ohromí věrohodností. Té napomohlo i to, že hudba se nepředtáčela ve studiu, jak je obvyklé, ale přímo na místě natáčení. Kromě Paříže se natáčelo také ve Winchesteru a Porsmouthu, ale také v britských filmových studiích Pineweood. Konkrétně v tzv. Richard Attenborough Stage, což je s plochou 2 787 m² jedno z největších studií v Evropě a dokončeno bylo pouze několik týdnů před natáčením. Herci přinášeli mnohé oběti, aby film dopadl co nejlépe. Hugh Jackman kvůli scéně, ve které jej uvidíme jako ztýraného vězně, podstatně ztratil na váze.
O knize
Monumentální román Bídníci Viktora Huga má přes 1200 stran. Poprvé vyšel v roce 1862 a prakticky okamžitě se proslavil. Není jen příběhem o nápravě jednoho zločince, jeho tématem je i nespravedlnost společenských poměrů a jejich dramatická změna. A samozřejmě i láska – milostná zápletka z Bídníků patří v dějinách literatury k těm nejkrásnějším. Kniha kritizuje francouzskou společnost v 19. století, její předsudky a stereotypy. Kniha po více než 150 letech od napsání stále fascinuje čtenáře po celém světě.
Napsat komentář