24 hodin s Lukášem Růžičkou

8:14 – S údivem zjišťuju, že mě ve spánku nikdo neudusil polštářem. Asi jsem si do noci neměl číst povídky z Prahy noir

8:49 – Kontrola mailů, monitoring médií a sociálních sítí. Na Facebooku jsme nedávno překročili hranici deseti tisíc fanoušků. Ani jednoho jsme nekoupili přes klikací farmu v Indii. (Koupili jsme je v Bangladéši.)

9:21 – Kolegyně Verča se mě určitě zeptá, jestli jsem si konečně uklidil plochu monitoru. Je zanesená ikonkami nových obálek, poznámkami a různými nápady. Něco bych rád vyhodil, ale ikonku koše nemůžu najít už šest dní.

9:32 – Beru za kliku v naději, že dnešek bude určitě ten den, kdy se nic nepokazí. Jednou to přijít musí.

9:35 – Šéfredaktor Jakub mi s obličejem v dlaních líčí, že to zase nepřišlo.

10:21 – Odpovídám všem nadšeným bloggerkám, které mi píšou, jak moc se jim líbí zrovna naše knihy. A Hostu. A Arga. A všech ostatních nakladatelů, o kterých si mysleli, že jsou ve skryté kopii.

13:00 – Odpoledne se mění ve změť drobných porad ohledně Velkého knižního čtvrtku, kam přijede naše vypiplaná kniha o kapele The Tap Tap, nebo ohledně výletu na brněnský komiksový festival Koma. Jedeme si převzít cenu Muriel, Hilda je totiž nejlepší zahraniční komiks roku!

14:54 – Verču zklamávám, neboť neuklidím.

16:16 – Redaktor Viktor se chlubí podpisem Davida Lynche na smlouvě. Kdyby se raději chlubil tím, že všechny jeho tituly vyjdou včas…

17:09 – S novou posilou PR a marketingu Bárou plánujeme odpoledne pro naše překladatele. Tři z nich jsou letos nominovaní na Cenu Josefa Jungmanna.

19:40 – V oblíbeném vinohradském šenku řeším tajný projekt Paseky. Mnoho lidí bude v šoku.

22:00 – Před spaním si čtu komiks, který posuzujeme k vydání. Paseka prostě není práce, Paseka je životní styl.

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *