Střední škola může být doslova noční můrou, pokud nepatříte mezi „vyvolené“. Leah má však své dobré přátele. Ti ji milují, ačkoliv se někdy chová trochu nestandardně. Nikdy totiž neví, zda je zrovna nenávidí či miluje. Vyjde to na stejno. Leah je prostě zvláštní. Společně se Simonem Spierem (jehož příběh už možná dobře znáte) a dalšími se chystá ukončit střední a pouští se do neznámého světa vysokých škol. Snaží se dělat, že se nic nemění. Ale čas je všechny nemilosrdně dostihne a musí si uvědomit, že všechno, co teď mají, se minimálně změní.
Leah to nemá moc jednoduché. S maminkou žijí v malém bytě. Nemají peněz na rozdávání a sama má svých starostí dost. Má totiž tajemství. Všichni ji považují za heterosexuálku, jenomže ona je bi. Ta správná chvíle, kdy s tím jít ven tak trochu pominula a teď se trápí svými vlastními myšlenkami. Pocity jsou věc zrádná a když jich máte tolik, přetlak vás prostě dostane. Konec školy a všeho důvěrně známého se blíží příliš rychle. Co teď s tím? Navíc se objevila osoba, která Leah neskutečně štve. Vypořádat se s tím vším zdá se téměř nemožné…
Holka mimo rytmus navazuje na bestseller Já, Simon (neboli Probuzení Simona Spiera, pozn. redakce). A jestli vám utekl, tak si ho rozhodně najděte, protože stojí za přečtení. Leah je jednou ze Simonových nejbližších přátel. A přede všemi ukrývá své velké tajemství. Přitom ví, že by ji za to nikdo z nich neodsoudil. Její paličatost a umíněnost ale vytváří dokonalé brnění a prolomit ho je velmi těžké. Jejich vztah je silný a pevný. Rozumí si i beze slov. Na něco je však i pantomima krátká. Leah se snadno uzavírá do sebe a vyznat se v ní je čím dál složitější. Milovat ji však je snadné.
Becky Albertalli se pustila do dalšího LGBT románu, tentokrát z holčičí perspektivy. Prohloubila postavu Leah do morku kostí a stejně jako u Simona se jí podařilo zatlouct hřebíček na hlavičku. Nejde ani tak o to, že se vlastně opakuje. Ale o niterní pohled do duše křehké a přitom paradoxně silné duše dospívající dívky, která bojuje hlavně sama se sebou. Právě její reakce, zmatek a protichůdné pocity jsou tím, co této postavě dodává šmrnc a dělá ji živou. Může být až protivná a možná nesympatická. Vyzařuje z ní energie tak protichůdná, že mate hlavu i čtenáři. Autorka ale ví moc dobře, co dělá a neustupuje z nastavené linky.
Děj je v příběhu druhořadý. I když je samozřejmě důležitý jako podkres. Jde především o vnitřní rozpoložení a boj hned na několika rovinách. Sympatické je propojení se Simonem. I když pochopitelně není tak propracované jako v jeho knižní podobě. Zajímavý je výběr zápletky. Čtenáře může překvapit.
Myslím ale, že autorka měla jasný záměr, a důvod pro to je zcela logický. Stejně jako v prvním případě jde hlavně o poselství a naději. A obojí je správné. V tomto příběhu možná až příliš okatě a šroubovaně. Ale přesto má ten efekt, který „potřebuje“.
Rozhodně nejsem zklamaná. I když jsem trochu pochybovala, že může Becky Albertalli úspěšně pokračovat v této sérii. Tahle zmijozelská adeptka je místy nesnesitelná, místy jako koťátko, co uvízlo na vysoké větvi. A trochu mi lezla nervy (někdy fakt hodně), ale držela jsem jí pěsti. Tahle young adult se hodí do knihovny nejen malým velkým dospělým, ale i rodičům, protože perfektně odráží protichůdný svět puberťáka.
Tereza Bártová
Napsat komentář