Před osmdesáti lety plula Kahlen se svou rodinou na lodi, kterou pohltily vlny. Všichni až na ni zemřeli. Možná i ona jistým způsobem zemřela – ztratila svou lidskost a oceán ji proměnil ve svou služebnici. Sto let služby vyměnila za nebezpečnou krásu a její hlas se změnil v nástroj smrti. Zpěv sirény přilákal do vod oceánu mnoho nevinných neznámých.
Od té doby byla Kahlen nucena potopit spoustu lodí, i když se jí příčilo zmařit jediný život. O každé své oběti si vede zápisky, jejich tváře ji pronásledují ve snech i za denního světla, ale nic nemůže změnit to, čím se musela stát. Smrt nebo život. Vybrala si život, i když všichni její blízcí zahynuli, vybrala si tenhle způsob otroctví.
Být sirénou znamená žít osamoceně, žít v pohybu bez pevného zázemí a v přítomnosti člověka nevydat jedinou hlásku. Alespoň že jí oceán přisoudil sestry sirény, s nimiž si je velmi blízká. Všechny si užívají výhod, které jim stoletá krása a nesmrtelnost přináší, zatímco Kahlen odpočítává dny, kdy jí bude navrácena lidskost a ona zapomene na vše, co za ta léta musela způsobit.
Jednoho dne se ale seznámí s Akinlim, klukem, který je bezprostřední, přátelský a pro Kahlen něčím novým a zajímavým. Jenže pravidla oceánu nedovolují, aby se siréna stýkala s člověkem, natož aby se zamilovala. Musí Akinliho pustit, ale co když nechce?
Siréna nabízí neobvyklé téma, kterému se mnoho young adult románů dosud nevěnovalo. Kieře Cassové se podařilo námět zpracovat nepochybně čtivým a napínavým stylem. Postavám vdechla energii, která ději přidává zvláštní nádech a kouzlo. Velice sympatické mi byly i ostatní sirény. Ačkoliv jsou jejich povahy tak rozdílné, jsou si blízké a rozumí si jako opravdové sestry. Vždycky stojí při sobě, i když jim hrozí, že je oceán potrestá. Samotná postava (či snad podstata) oceánu je také nezvyklým prvkem. Je zvláštní číst o něm jako o entitě, která jedná sama za sebe, promlouvá se sirénami a řídí jejich životy. Zpočátku mi dělalo mírné potíže se s tím úplně smířit, nicméně po čase jsem si na to zvykla.
Vztah Kahlen a Akinliho působil místy trochu uspěchaně. Jejich seznamování bylo sice milé a příjemné, ale až podezřele rychle se do sebe zamilovali. Láska občas nezná hranice, ani čas, ale postrádala jsem tam to postupné oťukávání a sbližování.
Čtení jsem si celkově užívala, i když bych některé části ráda přepsala. Sice bylo jasné, jaký závěr může čtenář očekávat, přesto bylo odhalování pozadí problému napínavé. Siréna se nepochybně hodí pro ty, co mají rádi mix romantiky a fantasy.
Hodnocení: 89 %
Autorka: Pavla Krejčí
Napsat komentář