Gramatika může některým z nás nahánět husí kůži. Záludné diktáty základní a střední školy, slohové práce na krkolomná témata si vybraly svou daň na pošramocené lásce k mateřštině. Moje řeč se dívá na jazyk s obdivem i nadsázkou, jaké si zaslouží. Fejtónky nemají za cíl usadit nás zpátky do školních lavic a cítit se provinile jako bychom neměli domácí úkol, nebo za to, že v maturitním ročníku nevíme, jak napsat denodenně. Chtějí nás odlehčenou formou vyprovokovat, abychom sáhli po Pravidlech českého pravopisu nebo moderněji myší zabrousili do Internetové jazykové příručky, a to ne v zoufalství, ale ze zvědavosti.
Nemusíte být literární nadšenec, pedagog, ani copywriter, abyste si knihu pořídili a zamysleli se nad tím, jak běžně komunikujete, jak píšete e-maily, jak mluvíte. Možná se pak zarazíte ještě dříve, než řeknete ve třetí větě po sobě další nesmyslné jakoby. Tak určitě.
Osobně jsem se pobavila u fejtónku věnovanému knižním recenzím, a to ne ledajakým, ale přímo youtuberským. „Prvním bodnutím do mozkomíšní kůry je prohlášení většiny youtuberů, že si konkrétní titul vybrali, jelikož měl strašně pěknou obálku, do které se okamžitě zamilovali… To nejlepší vás ale teprve čeká! Následně totiž zjistíte, že kniha má jasně bílé stránky, což je ukazatelem toho, že se videotvůrce pomalu rozjíždí.“ Jak taková recenze vypadá obvykle dále? Nesmějí chybět výrazy jako úplně unešený, čtivé, zhltl, oddechová, postavy přirostly k srdci nebo naopak čekal něco jiného. Dalším znakem je chybějící informace o jazyku, charakteristika postav a kompozice. Abych se úrovni youtuberů alespoň trochu vzdálila, vezmu to popořadě:
- Obálka: kostlivec, jehož přítomnost v knize jsem nepochopila,
- barva stránek: podle kalibrace monitoru,
- kniha, která mě pobavila, čtivá, oddechová,
- děj: od psaného k mluvenému,
- jazyk: spisovná čeština, ostatní zaznívá pro pobavení čtenáře,
- charakteristika postav: milovníci češtiny, o kterých se toho dozvíme jen minimum,
- kompozice: krátké fejtónky obvykle na tři stránky,
- procenta, která nesmí chybět: 85 %.
Hodnocení: 85 %
Autor: Alena Bouchalová
Napsat komentář