Imbolo Mbue, kamerunská spisovatelka, jako jedna z prvních nabízí čtenářům kousek tzv. imigrantské literatury. Jako jednu z nejnadějnějších autorek ji ocenil i Frankfurtský knižní veletrh 2014, díky kterému mohla její prvotina Touhy Džendeho Džongy spatřit světlo světa.
Džende Džonga je kamerunský přistěhovalec, který pro sebe a svou rodinu hledá v New Yorku štěstí a nový domov. Jako poctivý a pracovitý muž je doporučen jako osobní řidič pro rodinu vysoce postaveného výkonného pracovníka banky. Velice brzy se s rodinou sblíží nejen on, ale i jeho manželka Neni. Džende konečně po několika letech vydělává dostatečné množství peněz, díky kterým může zaplatit výdaje za živobytí i nekonečné soudní procesy s imigračním oddělením, jenž posuzuje jeho žádost o azyl. Naneštěstí všechny postihne chaos vyvolaný krachem banky a Džende musí opět hledat nové zaměstnání. Situace je o to horší, když si uvědomí, že jeho zelená karta, a tudíž i možnost zůstat v Americe, je stále v nedohlednu.
„U nás se říká, nic netrvá věčně. Dobré časy musí skončit, stejně jako špatné časy, ať chceme, nebo ne.“
Jednoduchá zápletka dává dostatek prostoru pro vykreslení postav, jejich tužeb, strachů a myšlenek. Tam, kde příběh ustupuje, hrají hlavní roli emoce a empatie. Protože o nich to celé je. O lidech, které potkáváme a míjíme. Můžou nám být sympatičtí, můžeme je milovat, můžeme jimi opovrhovat. Protože ať chceme nebo ne, jsou to emoce, které v konečné fázi rozhodují o našem jednání. A v této knize je to stejné. Hlavní hrdinové jsou natolik skuteční a představitelní, až vás to překvapí. Nejsou dokonalí – chybují, učí se, žijí. Stejně jako my všichni. Díky tomu román vyzařuje zvláštní auru pochopení a souznění.
Jestli se Džende nakonec do kamerunského Limbé vrátí, nebo ne, neprozradím. Touhy jsou proměnlivé a touhy Džendeho Džongy stejně tak. Kdo ví? Americký sen třeba není jedinou cestou ke šťastnému domovu.
Přejme mu to.
Ať už touží po čemkoli.
Hodnocení: 95 %
Autorka: Jana Sklenářová
Napsat komentář