Recenze

Otroctví má mnoho tváří

Luxor7. 2. 2016Žádné komentáře0418

Jiskra v popelu je prvotinou americké autorky s exotickým jménem Sabaa Tahirová, která vás zavede do světa plného písku a pouští, který by se dal nejsnáze popsat asi jako starověký Řím. Právě tam žije společnost Učenců, kterou si před dávnými léty podmanili Válečníci a zašlapali jejich moudrost do pouštních písků. Nyní Učenci v chudobě živoří ve stínu Šerosrázu, vojenské akademie, kde jsou pod vedením nemilosrdné velitelky cvičeni ti nejschopnější zabijáci, Masky.

A právě v rodině Učenců se narodila Laia, mladá dívka, která je násilně vytržena ze svého života, když jedné noci vtrhnou do jejich příbytku legionáři, její prarodiče zabijí a bratra odvedou do vězení. Laie se podaří uprchnout a v katakombách pod městem hledá odbojové hnutí, aby zachránila sebe i svého bratra.

Elias je naproti tomu ve značně výhodnějším postavení – je jeden z nejlepších studentů na Šerosrázu a už brzy bude promovat a stane se plnohodnotnou Maskou, tím nejlepším z bojovníků. Přesto má v srdci pochyby a chce svému osudu plnému boje a krve uniknout, protože na rozdíl od svých spolužáků nechce sloužit Impériu a vraždit nevinné.

Ačkoli je každý z nich v jiném postavení, ani jeden nemá možnost volby. A když se Laia dostane jako otrokyně k samotné velitelce Šerosrázu, jejich cesty se protnou.

Jiskra v popelu možná nemá příliš originální zápletku – protože na poli hrdinské fantastiky toho příliš nového nevymyslíte – ale rozhodně má originální postavy. Ačkoli jsou hlavní hrdinové příběhu ze začátku možná trochu nepřístupní a budou vás štvát svými špatnými vlastnostmi, jsou díky nim také daleko lidštější a papírovější. Protože ruku na srdce, jak často potkáte někoho, kdo by vám sednul ve všech ohledech?

Kromě hlavní dvojice, která je na střídačku po kapitolách vypravěči příběhu, tady máme hrstku také vedlejších postav se značným potenciálem. Ať už se jedná o záhadného augura Kaie, o Eliasovu družku ve zbrani Helenu, šerosrázkou velitelku nebo Lainy spoluotrokyně, každá postava má co nabídnout a i když je její charakter třeba jen zběžně načrtnut, utkví vám už po několika stránkách v mysli. Sabaa Tahirová své postavy zná a konstantně trousí narážky na jejich minulost, které jsou jedním z aspektů, jenž vás při čtení ženou vpřed.

A tím dalším je příběh samotný. Jak jsem už říkala, nečekejte něco, co jste ještě nikdy nečetli. Všechno stojí na pevných základech boje utlačovaných proti tyranům. To je ale zasazeno do působivých kulis pouštního města. Tahirová vám před očima vykresluje pustiny i nehostinné kobky, kasárna a krví zbrocenou arénu, tmavé pokojíky a horkem rozpálené uličky plné kradmých pohledů a slídivých očí. Lehce orientální atmosféra přispívá k atraktivitě příběhu velkým dílem, protože ano, to tu tak často nemáme. Samotný děj se pak skládá z jedné akce za druhou. Díky tomu, že může střídat dva vypravěče, nemá Tahirová ve své knize žádné výpadky z tempa, když se náhodou běh událostí zpomalí na jednom místě, plynule přeskočí na druhé. Hrdinové překonávají jednu výzvu za druhou, trpí a prohrávají, ale neúnavně se pachtí vpřed, aby dosáhli svého cíle.

A nebylo by to young adult, abyste se nedočkali nějakých těch citů a lásek, že. Pro mě tu byly trochu navíc, ale jsem smířená s tím, že to k žánru patří a vzhledem k tomu, že sladkost a romantika nebyly přehnány, beru to. Líbil se mi nadpřirozený nádech příběhu, který dodal nově vytvořenému světu ještě více na autentičnosti a přitažlivosti.

Kolem a kolem je Jiskra v popelu kvalitní fantasy v opět do detailů dotaženém kabátku od nakladatelství Host. A pokud je fantastika vaším žánrem, rozhodně byste ji neměli minout. Asi vám nezmění pohled na svět ani neotřese vaším vesmírem, ale strávíte s ní příjemná odpoledne a na konci budete chtít víc. Což je dobře, protože druhý díl je na cestě a šušká se i o filmu. A na obojí se rozhodně těším.