Knižní komiksová prvotina Michala Suchánka do sebe (124 stran) absorbovala tři povídky, které kdysi (dávno) napsal Ondřej Neff. Ten každou z nich doplňuje o svůj komentář – reflexi nejen vzniku dané povídky, ale i toho, jak se s ní Suchánek popasoval. Kniha tak představuje velmi sympatický dotek staré a mladé generace, dvou možných úhlů pohledu, jak se na konkrétní téma podívat – a dává nahlédnout, byť trošku mezi řádky, na principy a možnosti adaptace literatury do jiného „média“, v tomto případě komiksu. Michal Suchánek totiž nejenže musí vměstnat text do „menšího časoprostoru“, ale navíc používá jiný jazyk, přičemž ten vymezený na literaturu (bubliny) také uzpůsobuje komiksovému způsobu řeči. Charaktery, ale především prostředí dostávají konkrétní podobu. U Suchánka bezesporu v mnohém odvážnou, jiskřivě hravou, a to i tehdy, když jde postavám o život. Pevně vedená linka a vesměs zemitá barevnost prostupuje všemi příběhy, vyhýbá se přílišné abstrakci, naopak sází spíše na čitelnost (občas trochu popisnost) a tedy celkovou srozumitelnost obrazů. Rámy oken zachovávají rytmus a nedochází zrovna k experimentování, na stranu druhou velmi vhodně při podstatných okamžicích dokáže Suchánek použít plochu celé jedné strany, dokonce i dvoustrany – a to aniž by nutně na obraze (tedy uvnitř okna) byla složitá kompozice s mnoha objekty. Spíše naopak, takto „naddimenzované“ obrazy se věnují nějakému detailu nebo postavě v celku, ale oproštěné od okolí a jiných obrazových plánů.
Jednotlivé příběhy mají každý velmi dobře vybudovanou dramaturgii, od expozice až po katastrofu, dokáží pojmout humor i sugestivní napětí a výkřik. Vše ale (i díky kresbě) působí lehce, poutavě a nelze se ubránit dojmu, že i přes ty pesimistické konce či vize budoucnosti na nás autor (autoři) mírně šibalsky pomrkávají.
Nelze se proto nepřidat k přání Ondřeje Neffa, který by byl rád, pokud by si někdy v budoucnu Michal Suchánek znovu zvolil jeho literaturu.
Hodnocení: 90 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář