Vánoční jízda světem pod sněhem

Důrazné varování: Sněží, sněží není kniha pro grinche. Pokud vás vánoční šílení nechává naprosto chladnými a naopak vám dost leze krkem, držte se od novinky nakladatelství YOLI dál, protože tady jsou Vánoce na každé stránce. Pokud jste ale už teď v listopadu zasypali svůj dům ozdobami a světýlky, jděte rozhodně do toho.

Útlá kniha potěší každého zimně-vánočního nadšence už svou obálkou a celkovou grafickou úpravou. Leskle modrý papír a třpytivé sněhové vločky? Blaho. Ale ani u toho to nekončí. Když knihu totiž otevřete, zjistíte, že začátek každé kapitoly je ověnčen vločkovým vzorem, ze kterého mé srdce jásá.

Aby mohla tahle knížka vzniknout, spojili se tři autoři literatury pro mladé – John Green, kterého není třeba jakkoli dále představovat, Maureen Johnsonová, která sice není žádným nováčkem, ale do češtiny od ní byla přeložena jen kniha Jméno hvězdy, a Lauren Myracleová stojící například za Neobyčejným deníkem obyčejné holky. Pokud jste tedy milovníky tohoto typu literatury, rozhodně jste už zatoužili mít modrou krásku v knihovničce. Nutno říct, že naplňuje veškerá očekávání a konvence žánru. Tři vánoční příběhy mají vždy romantickou zápletku, ale neomezují se jen na ni – dočkáme se i více či méně vtipných rozhovorů a potrhlých nápadů, příběhů o přátelství, nenávisti k roztleskávačkám a ano, také miniprasátek. Nebo alespoň jednoho.

Sněží, sněží si na nic nehraje. Je to prostě romantika ve svátečním kabátku, tečka. Ale pokud je tohle to, po čem toužíte, získá si vás už od první stránky, protože všichni tři autoři to rozbalili naplno a ukázali, že psát tak, jak to jejich čtenáři zbožňují – lehce, svižně, vtipně, čtivě – umí.  

Všechno se tady točí kolem jedné sněhové vánice, která na Štědrý den zamíchá hned několika životy. V prvním příběhu z pera Maureen Johnsonové doprovázíme Jubilee, dívku, které rodiče zatkli kvůli jejich touze získat další domeček do sběratelské vánoční vesničky, a tak vlakem cestuje k prarodičům, aby s nimi strávila svátky. Všechno se zamotá ještě víc, když vlak kvůli vánici zapadne do sněhu a nevypadá to, že by se měl brzy rozjet. A tak se Jubilee rozhodne vzít věci do svých rukou a ohřát se v blízkém Waffle House, kde narazí na sympaťáka Stuarta, který jí sice nabídne Vánoce ve své rodině, ale taky pěkně nahlodá její vztah k příteli Noahovi.

Druhá povídka od Johna Greena hraje na méně romantickou notu a líbila se mi asi nejvíc. Trojice kamarádů, Tobin, JP a Vévoda (to je dívka, pozor) si právě užívá prázdninovou pohodu v prázdném domě, kam se Tobinovi rodiče kvůli vánici nemohou vrátit, když tu jim kamarád z Waffle House zavolá, že do podniku se přihrnula kupa roztleskávaček ze zapadaného vlaku. Dostat se tam z údolního městečka zavaleného sněhem je docela výzva. A možná Tobin vůbec roztleskávačky vidět nechce a jde mu o někoho jiného…

Trojici pak uzavírá příběh od Lauren Myracleové, ve kterém se všechny tři linie na konci protnou – kde jinde než ve vánočně vyzdobeném Starbucksu. Právě tam pracuje Addie, která právě podvedla svého přítele – vlastně omylem a teď toho hrozně lituje. Když jí kamarádky začnou naznačovat, že to všechno je její chyba a že se občas umí chovat dost sobecky, rozhodne se všem dokázat, že to není pravda – a to tak, že to bude ona, kdo vyzvedne vánoční dárek – maličké zakrslé prasátko, které by do města mělo právě dorazit. Když ale člověka překvapí zájezd důchodců a s ním i vánoční anděl, na ledasco zapomene…

Povídky vám utečou jako voda a ačkoli jsou si hrdinové vlastně dost podobní, nebudou vám splývat. Autoři odvedli dobrou práci a každému vtiskli do povahy něco speciálního, díky čemuž vám rozhodně utkví v hlavě. Styly celé trojice pisatelů se dobře doplňují a takovým bonbonkem na konec je fakt, že příběhy jsou propojené a jeden na druhý odkazují a mile naráží. Člověka tak potěší, že se třeba jen bokem setkává se „starými známými“.

Sněží, sněží je tak skvělým dárkem pod stromeček, protože pro chvilky strávené u praskajícího krbu nebo jen zachumlané v dece s horkým čajem a cukrovím si neumím představit vhodnější čtení. Rozhodně vám vykouzlí úsměv na tváři. A to se počítá.

Hodnocení: 80 % 

Autorka: Kateřina Stupková

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *