Tedy, jak se to vezme – Karlssonova druhá česky vydaná kniha rozhodně hororem není, i když v některých z nás slovo faktura vyvolává stejné mrazení v zádech jako nejlepší Kingovy horory. Třeba já když vidím fakturu z PRE, tak po několik následujících dní jen tiše sedím v koutě a brečím.
Nicméně knižní Faktura je spíše absurdní hříčkou s komediálním nádechem – onu zmíněnou fakturu totiž v knize nevystaví Pražská plynárenská či jiný „úřad,“ který by svým způsobem mohl rozdmýchat opravdový horor za pomocí exekutorů, ale bizarní společnost Rozdělování světových zdrojů – jinými slovy hlavní světový policajt, který má hlídat, kdo si jak moc užil života. Ano, vystavená faktura je za všechny hrdinovy prožitky a veškeré jeho štěstí.
Dřív než česká vláda zavede podobnou daň, dá se tato kniha chápat jako velmi příjemné pošťouchnutí pod žebra dnešní „rozmazlené“ společnosti, která bere vše jako samozřejmé a kolikrát si ani neuvědomuje, v jaké bavlnce má ponořené zadečky. Důkazem je hlavní hrdina, který naprosto samozřejmě (ostatně všichni bychom se zachovali stejně) považuje částku za přemrštěnou a který proti ní bojuje tím, že se upíná na všechny křivdy, které se mu v životě staly, jen proto, aby nakonec došel k okázalému a trochu lacinému prozření – že se má vlastně relativně dobře.
Tento motiv je jasný už od začátku a otázkou je, jak se jím necháte uspokojit. Já jsem drsňák, co vyrostl na filmech s Van Dammem, takže bych místo bajky ocenil spíše karate, ale nemůžu popřít, že Karlssonova myšlenka je sympatická a nyní je aktuálnější než kdy jindy. Navíc má Karlsson, který je spíše herec a dramatik, dynamiku textu a dialogů v malíčku a velmi citlivě, ale přesto rychle přesouvá příběh po nejpřímější ose k jeho konci, takže vše uteče jako po másle. Námětem spíše povídka (původně Faktura vyšla jako součást povídkové knihy) a rozsahem malá novela dá vzpomenout na ty lepší Kafkovy věci, ale přesto by po ní neměli sahat jen Kafkovi příznivci. Její tón je totiž velmi jiný, přímý a v porovnání s Kafkou až nadmíru optimistický. Asi jako kdyby Fakturu napsal Kafka v nejoptimističtější den svého života během popíjení piňacolady.
Hodnocení: 75 %
Autor: Lukáš Palán
Napsat komentář