Úmyslně spojuji do recenze obě knihy, nejen proto, že mají prakticky totožný termín vydání, obdobnou cílovou skupinu, ale disponují přednostmi, které jsou vzájemně průchozí mezi jednou a druhou publikací. Zatímco však Tappiho sepsal polský autor Marcin Mortka a ilustrovala je Marta Kurcezwska taktéž z Polska, Hledá se hvězda má svůj původ v našich luzích a hájích. O text se postarala Lenka Brodecká, o ilustrace Tereza Ščerbová.
Vyprávění, které počítá s fantazií a inteligencí
I tak by se daly charakterizovat požadavky na čtenáře. Protože zatím nejsem rodič, budu hodnotit obě knihy ze svého úhlu pohledu. U Tappiho jsem se zcela okamžitě dostal do jiných světů – tam, kde hlavní slovo má fantazie, pohádkové bytosti, nadpřirozeno, ale kde ani v nejmenším nedochází k porušování pojmenovaných pravidel, a tak jako celek kniha krátkých příběhů nepůsobí nahodile. Tappi se čte nejlépe večer, před usnutím, a věřím, že úplně nejlepší tato pohádková knížka bude v podání rodičů. Měla by se totiž spíše vyprávět a poslouchat. A to i proto, že sám autor přímo oslovuje malého čtenáře, vysvětluje některé jevy a charakterizuje hrdiny. A rodič coby vypravěč pak může dobarvit přímou řeč.
Naopak Hledá se hvězda se mi lépe četla přes den a najednou. Zatímco Tappi obsahuje několik samostatných příběhů, vzájemně však drobnostmi propojených, Hvězda díky svému žánru (kombinace pohádky a detektivky) vyžaduje pevnější soustředěnost a bude skvěle fungovat, když si ji dítě dá najednou.
U obou knih se mi velmi líbil nejen jazyk, literárně důmyslný, nezjednodušující, s ambicí oslovovat děti, které literaturu potkávají, ale také potenciál ukazovat svět v jeho komplikovanosti a nejednoznačnosti. Především u Hvězdy je třeba zapomenout na černobílé členění dobra a zla, na snadnost čtení jednotlivých postav a jejich motivací. Samozřejmě i proto, že jde o detektivku, ale také proto, že Lenka Brodecká problematizuje hrdinství a hrdiny a souboj dobra a zla (a vítězství dobrého).
Ve výsledku jsou tak obě knihy nejen poutavé, ale – věřím – i výchovné. Vyžadují totiž čtenářovu aktivitu, aby se k situacím také postavil a vyhodnotil je.
Ilustrace pro náročné oko
Chtělo by se říci, s ohledem na kvalitu textu, že ilustrace jsou už jen bonusem navíc. Dokázal bych si obě knihy bez nich představit, tak jsou dobře odvyprávěné, přesto hned jedním dechem doplňuji, že se na kresby velmi dobře dívá. Tappi využívá kresbu tužkou a spíše pevnější obrysovou linku, Ščerbová ve Hvězdě sází naopak na křehkost linky a na větší barevné plochy, které chvílemi prostředí v obrazu až zabstraktňují. Ani jedna z knih nepotkává vyumělkovanost a podbízivost, česká Hvězda dokonce upřednostňuje intelektuálnější přístup ke čtení kreseb.
Když si tyto kvality spojíte s obsahem, vzniká zde dvojice velmi vydařených knížek pro dětského diváka se schopnostmi oslovovat i ty starší. Alespoň tedy já byl opravdu potěšený a spokojený.
Hodnocení obou knih: 90 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář