Tori Springová je běžná středoškolačka, která nenávidí spoustu věcí – školu, knihy, svoje spolužačky, česání vlasů, vlastně celkově skoro všechno. Má ale skvělého bratra, partu kamarádek a hlavně svůj blog, kde publikuje všechny své teenagerské myšlenky. Kluka Tori nemá, i když o něm často sní. Ve škole však brzy potká Michaela Holdena, ale to není podstatné, protože jak tvrdí anotace: “tohle není žádná love story…”. S Tori je to celkově obtížné, na čtenáře může působit až přehnaně pesimisticky a zapškle. Nebo jen smutně, protože je ve věku, kdy neví, co se sebou, jako většina jejích vrstevníků.
Na knize Solitaire jsou na první pohled zvláštní dvě věci. Tou první je, že autorka Alice Oseman měla v době, kdy dopsala svou prvotinu, pouhých 18 let. Ale povedlo se jí to! A za druhé, ačkoli jde s 330 stranami o poměrně obsáhlou knihu, dějová zápletka zde není to hlavní, na co by se čtenář měl soustředit – do středu pozornosti se dostává především vykreslení charakterů postav, které jsou dostatečně rozmanité a není obtížné se s nimi ztotožnit.
Solitaire je moderní knihou pro moderní teenagery. Autorka i překladatelka Romana Bičíková dodržely autentickou mluvu náctiletých, takže se naprosto bez zábran setkáváme s tím, že je škola plná “hipsterů” a Tori něco “hejtuje”. A není to jen slovník, co ze Solitairu dělá moderní Bibli pro mladé. Setkáváme se s řadou současných trendů – sociálními sítěmi, především Facebookem, knižní modlou všech mladých, Harry Potterem, seriálem Sherlock nebo mnoha současnými kapelami. Autorka skvěle vystihla život dnešní školou povinné mládeže a těm čtenářům, kterým už -náct není, život této generace zajímavě nastínila.
Na knize mi doopravdy vadila jen jedna věc – závěr. Byl z velké části předvídatelný a poměrně “přeslazený”, takže to s tou větou, že se nejedná o žádnou love story, není tak docela pravda. Láska, nebo možná jen velké přátelství, sehrává v závěru knihy poměrně výraznou úlohu. Tomuto motivu se v young adult literatuře asi nelze zcela vyhnout. Naopak jako pozitivní shledávám nápaditou a neokoukanou obálku, která upoutá na první pohled.
Solitaire doporučuji, ať už starším nebo mladším. Třeba už jen proto, že je trochu jiný než ostatní romány pro náctileté o náctiletých. Originální a aktuální.
A proč vlastně Solitaire? Nechte se překvapit, prozradím jen, že s tou karetní hrou to má jen pramálo společné. A to fakt není moc vtipný.
Hodnocení: 92 %
Autorka: Petra Nováková
Napsat komentář