Harry Hole je po nevydařené akci, kdy omylem postřelí amerického agenta, uklizen z oddělení vražd do kanceláře tajné služby na konci chodby. Papírování, které ho mělo na nějaký čas uklidit z očí veřejnosti, však Harrymu přihraje podezřelé hlášení – nalezení nábojů, které pasují do nejdražší a nejsmrtelnější zbraně nájemných vrahů. Bavíme se tady o pušce, kterou se střílí sloni a která vám udělá do těla takovou díru, že byste jí prostrčili i hlavu. Tak jaké s ní má nový majitel plány?
Harryho vyšetřování je v knize proloženo záblesky z doby 2. světové války, které sledují osudy norských vojáků, jenž bojovali za Hitlera. Jeden z nich, Daniel Gudeson, je zastřelen a uložen do masového hrobu. Jenomže později se ve vídeňském lazaretu objevuje zraněný voják, který tvrdí, že je právě Daniel. A další skok do současnosti. Válečný veterán si právě u svého lékaře vyslechl jasný rozsudek smrti, než ale zemře, musí splnit ještě jednu misi.
Červenka je fascinující, dobře vystavěná a komplexní detektivka, která postrádá slabé místo. Oproti pozdějším knihám autora spadá čistě do detektivního žánru a nenajdeme zde přesahy do thrilleru nebo hororu, jako je tomu např. ve Sněhulákovi. Neužijete si ani “kreativních” vražd (a že se ta kreativita s každým novým dílem pořádně stupňuje). Umírání je prosté, přímočaré a téměř obyčejné. Příběhy na pozadí tvoří dokonalou mozaiku událostí, které se nakonec spojí v jeden celek. Tak trochu jako impresionistický obraz. Vidíte všechny barvy, rozpoznáváte v tečkách všechny postavy, ale abyste si mohli prohlédnout celé dílo a opravdu vidět detaily, musíte si o pár kroků odstoupit. A právě ty drobné krůčky děláte s každou novou stránkou Červenky a není vám dovoleno vidět až do chvíle, než dočtete.
Osobně mě tentokrát nový díl neuchvátil ani tak osobností Harryho Holea, jako spíše jeho kolegyně Ellen. Ta s Harrym úzce spolupracuje i po jeho přeložení k tajné službě a sama zahraje důležitou úlohu ve vedlejší dějové linii, která se v rámci „Osloské trilogie“ táhne dál k Nemesis a Pentagramu. Červenka je konečně nalezeným chybějícím dílem celé skládanky také proto, že se zde poprvé setkáme s Harryho osudovou láskou Ráchel, jejím synem Olegem a na scéně se navíc objevuje i Tom Waaler. Všichni fanoušci si tak po dočtení mohou konečně oddychnout, víme vše.
Po Netopýrovi a Švábech se Červenka více přibližuje typickým znakům severské detektivky, která si klade za úkol poukazovat na nejrůznější sociální problémy. A tak se Harry potýká nejen s rasovou nenávistí, černým trhem se zbraněmi, ale i s neutuchajícím nepřátelstvím mezi vojáky, kteří za 2. světové války bojovali za Německo a vojáky, kteří sloužili v odboji. Všechny tyto škraloupy na jinak dokonalé norské společnosti vám pak pomohou pochopit, že lidská bytost umí nenávidět velmi dlouho a s pomstou čeká na vhodný okamžik.
Harry zvažoval možná pro a proti. Poznal ten pocit, tu náhlou jistotu, že ví, kdo je pachatel. Teď věděl, že je ten pocit i nebezpečný. Nebezpečný, protože způsobuje, že si člověk přestane připouštět pochybnosti, ty tiché hlasy, které mu líčí to, co mluví proti, to, že obrázek přece jen není dokonalý. Pochyby jsou jako studená voda, a když cítíte, že jste na stopě vrahovi, o studenou vodu nestojíte. Ano, Harry si byl už několikrát v minulosti jistý. A mýlil se.
Hodnocení: 93 %
Autorka: Olga Biernátová
Napsat komentář