Stvořila svůj svět. Čtenáře v něm s sebou bere na výpravy do romantických zákoutí plných skvělých chutí a vůní. Spisovatelka Julie Caplinová má jasno v tom, že „život je příliš krátký na to, aby člověk věnoval čas věcem, které se mu nelíbí“. Nejspíš právě proto se po dvaceti letech strávených v médiích vrhla do toho, co se jí zamlouvalo nejvíc – do romantických útěků. A svůj nejnovější příběh Hospůdka v Praze umístila do kulis nám tak důvěrně známých. Magazín Luxor si s autorkou povídal během její nedávné návštěvy Česka.
Po kavárnách v Kodani, čajovnách v Tokiu či hotýlcích na Islandu jste zasadila svůj nejnovější příběh do Prahy. Uvádíte své čtenáře na romantické cesty do krásných míst. Co je ale romantickým útěkem pro Julii Caplinovou?
Ony ty příběhy nejsou útěky jako takové, je to spíše myšleno jako pauza od reálného života. Píšu je tak, aby byly na pomezí mezi romantickým příběhem a dobrým průvodcem. Aby čtenáři ukázaly krásná místa, daly mu dobré tipy, co vidět a co ochutnat, aby mu doslova vytvořily chuť odjet tam na víkend. A pro mě osobně? Protože mám poslední dobou opravdu hodně práce, mojí představou ideálního útěku je zrovna teď gauč u krbu, šálek výborného čaje a talířek sušenek. A kniha.
A jaká kniha se nejčastěji objevuje v rukou úspěšné spisovatelky?
Několik knih týdně, jsem totiž velká čtenářka. Navíc dostávám z nakladatelství výtisky zdarma, takže mám vždycky něco po ruce. Nejvíc miluju kriminalistické knihy Kathy Reichs, romantické komedie Jill Mansell a městské fantasy romány od Patricie Briggs a Ilony Andrews.
Britové Prahu milují, to víme, ale jak vás napadlo zasadit další z vašich příběhů právě sem?
Byla jsem na setkání čtenářů na britském velvyslanectví v Praze a jedna čtenářka se mě na to zeptala. A Praha taky vyhrála hlasování čtenářů na instagramu, kde jsem se ptala, jakou další destinaci by si přáli. Jsem teď v Čechách už potřetí a musím říct, že kromě atmosféry se mi moc líbilo, kolik je v Praze zeleně a zajímavých míst. Zažila jsem tady opravdu vřelé přivítání. O místní kuchyni jsem toho ze začátku sice moc nevěděla, ale pak jsem byla překvapená, jak je všechno skvělé.
Co vám chutnalo nejvíc?
Svíčková! A samozřejmě plzeňské pivo. Nejvíc, když mi ho natočí jako „mlíko“.
Na Češích se mi líbí, že umíte pivo pít, a ne se jím jen opít.
Knížka se odehrává nejen v Praze, ale také na jižní Moravě. Co vás tam chytlo za srdce tak, že se ta místa objevila v příběhu?
Moc se mi líbily Mikulov a Valtice. A musím říct, že mě naprosto nadchlo, když jsem viděla místní jízdu králů.
Jak si vlastně připravujete materiál pro další knihu? Objevování míst musí být sice zajímavé, ale taky dost náročné.
V dnešní době je sice snadné přejet prsty po klávesnici a o každém místě na zemi získat turistické informace, ale já dávám přednost poznávání přímo na místě.
A taková cesta není rozhodně žádná dovolená! A někdy, třeba v případě knížky Pláž v Chorvatsku, zafunguje jako zdroj tipů a inspirace někdo z mého okolí. V tomto případě to byla moje přítelkyně Gordana, která zde vyrostla. Nejenže mi ukázala spoustu nádherných fotografií zdejších ostrovů, ale taky mi vyprávěla spoustu zajímavých historek o své rodině a přátelích.
Kde berete inspiraci pro tolik lidských příběhů?
Někdy jsou příběhy mých hrdinek inspirovány skutečnými zážitky mých přátel, někdy se inspiruji tím, co slyším nebo co si přečtu. Někdy si zase vzpomenu na příhody ze své dvacetileté praxe výjezdů s novináři.
V PR jste pracovala docela dlouho, což je teď pro romantické útěky plné dobrot velká výhoda. Jak vlastně celá edice vznikla?
Sice jsem už v deseti letech prohlásila, že chci být spisovatelkou, ale nakonec jsem dlouhou dobu cestovala po Evropě a psala články o jídle v rámci public relations. Pak jsem v určitém životním období začala psát romantické příběhy pod svým vlastním jménem, Jules Wake. Julie Caplinová je totiž moje dívčí jméno za svobodna, víte? No a jednou mi moje agentka navrhla, abych tyhle dvě věci, romantiku a psaní o jídle a krásných místech, spojila. Tak jsem napsala Kavárnu v Kodani, už pod jménem Caplinová, a byla to moje nejúspěšnější kniha.
Čtenáři samozřejmě netrpělivě čekají, v jaké destinaci se bude odehrávat vaše další knížka. Můžete alespoň naznačit?
Přemýšlela jsem o Portugalsku, pro které mám opravdu slabost. Předtím ale ještě nejspíš stihnu podniknout romantický útěk na anglický venkov.
Ukázka z knihy Hospůdka v Praze:
Anna zavřela dveře koupelny a opřela se o ně. Na čele jí vyrazily jemné krůpěje lepkavého potu a srdce se jí rozeběhlo a zběsile bušilo do hrudního koše jako moucha narážející do skla. Přestože Leo z bytu odešel už před hodinou a vydal se do obchodu vyzvednout si objednané zboží, pocit paniky neustupoval.
Steve, který se vrátil k návodu na sestavení postele, si naštěstí její roztržitosti nevšiml, přestože jí trvalo neskutečně dlouho vyndat nákup z tašky a vytřídit ho v kuchyni. S povzdechem dosedla na víko záchodu. Panika ji donutila předstírat, že Lea nezná. Proč se s ním prostě nepřivítala jako s dlouholetým přítelem? Kdyby to ale udělala, vyvolalo by to nekonečné množství Stevových otázek a musela by mu dopodrobna vysvětlovat, odkud ho zná. A nemohla ovlivnit, co by Leo Stevovi vyzvonil. Co kdyby mu řekl pravdu?
Steve byl vším, čím Leo nebyl – spolehlivý, důvěryhodný a klidný. Nezklamal by ji, neflirtoval by s jinou ženou a ani by v ní nevzbuzoval pocit, že pro něj nebude nikdy dost dobrá. U Steva si byla jistá, že ji miluje.
S dalším povzdechem se unaveně zvedla a nervózně si skousla ret. Alespoň že ji Leo neprozradil. Může mu ale věřit, že do pondělí, než Steve odletí domů, nic neřekne? Kdy se ksakru Leo začal zajímat o pivo? Nepamatovala si, že by se kdy dřív o pivovarnictví zmínil. Je to divné, usoudila.
„Anno, potřebuju, abys mi tu pomohla!“ zavolal Steve.
Od prvního dne, kdy Steva seznámila se svou adoptivní rodinou, mezi ně zapadl a byl velmi oblíbený. Občas měla pocit, jako by jeho přítomnost nahrazovala její nedostatky. Když byla s ním, chovali se k ní ostatní mnohem přívětivěji než obvykle, zejména muži posedlí ragby nebo její vrstevníci.
Na Steva se mohla stoprocentně spolehnout. Nikdy ji nezklamal. Byla si jistá, že kdyby se jen podíval na jinou ženu, dozvěděla by se to jako první, protože by jí to sám řekl. O spolehlivosti a upřímnosti toho věděla dost, zvlášť když hlavou rodiny byl nehorázný záletník a flirtoval s každou sukní, která se kolem něj jen ochomýtla. Zavrtěla hlavou, jsem hloupá a nevděčná, pomyslela si. Možná se přestali snažit oba… Ale nestávalo se tohle v dlouhodobých vztazích často?
JULIE CAPLINOVÁ
Britská autorka Julie Caplinová dokáže ve svých romantických příbězích originálně skloubit osobní vášeň i nadšení pro cestování a dobré jídlo. Inspiraci a prožitky sbírá na svých výpravách, kde objevuje to nejlepší, co Itálie, Dánsko, Belgie, Česko či Švýcarsko nabízejí. V osobním životě miluje britská královna romantických příběhů gin, běh a thajskou a vietnamskou kuchyni.
Rozhovor vyšel v Magazínu Luxor v březnu 2025. Jeho autorkou je Bára Topinková.
Napsat komentář