Každý rodič to zná, když večer vykoupe dítě, dá mu večeři, ulehne s ním do postele, nastává ten krásný čas, kdy vezme knihu do svých rukou a začne číst. Co to bude tentokrát? Klasika, fantasy nebo snad něco modernějšího. Upřímně, princezen a prasátka Peppy je už i na mě příliš. Jako rodič musím přiznat, že čas od času chci svému dítěti přečíst knihu, která bude bavit i mě. Co na tom, že jednou nebude mít příběh konec podle mých představ, aspoň nám dá příležitost k další diskusi. A přesně tou se pro mě stala kniha O dětech z jiného těsta a divokých vajec.
V této knize vás nuda rozhodně nečeká a konec příběhu určitě jen tak neuhádnete. Nastaly dokonce situace, kdy jsem sama koukala, jak se autor knihy Lukáš Jůza rozhodl dětský příběh zakončit. Čeká na vás sedm pohádek o sedmi dětech, které se od svých vrstevníků v něčem liší, ale přesto jsou jim neskutečně podobné. Mohou být příliš zvědavé, nadmíru hlučné, moc soutěživé, a co když si nechtějí mýt vlasy? I to může být hlavním námětem příběhu. Celou knihu doprovází vtipné ilustrace, které oživují text a přitahují pozornost dítěte.
Kniha bude bavit jak holky, které v ní najdou typické holčičí příběhy, tak i kluky, na které čeká nejen pohádka o Luborovi z Loun, který byl tak nadaný fotbalový brankář, že chytil všechno, dokonce i vši.
Dceru Idu nejvíc bavil příběh o Žanetě z Žamberka, která si strkala prsty do nosu, až do něj nakonec spadla celá. Smutné ale bylo, že se z nosu ven nedostala. Nevadí, i tak se stala slavnou houslovou virtuoskou.
Helena z Havířova byla zase tak hlučná, že si její křik vysloužil nejednu poznámku ve škole. Jak se ale panu řediteli její silný hlas hodil, když přijel na návštěvu pan ministr a ve škole nefungoval mikrofon?
Nikola z Nejdku měla opravdový talent, doslova zlato v hrdle. Myslela si, že bude slavná pěvkyně, a tak prostě kašlala na školu. Co ale když najednou o svůj hlas přišla? Všechno to učení musela dohnat, a že to dalo fušku.
Karolína z Kardašovy Řečice byla tak zvědavá, že chtěla vědět o všem všechno, a dokonce to došlo tak daleko, že pro samou zvědavost nemohla spát, a tak prostě nespala, až měla oči jako tenisáky. Nebojte, nakonec usnula a prospala i celé prázdniny.
František z Františkových Lázní byl jako skutečný anděl. Jeho zlaté, kudrnaté vlásky si hladila nejedna lázeňská panička, což ho samozřejmě otravovalo, a to až tak, že si vlasy přestal mýt. A jak to tak bývá, když si někdo vlasy nemyje, vyroste mu na hlavě louka i s různými broučky. Najednou si ho nikdo hladit nechtěl.
Napínavý byl i příběh o Přemyslovi z Pardubic, který měl po noční můře, že po něm jde chleba, fobii z pečiva. Jak se mu ale vyhnout, když na něj člověk naráží všude kolem? Pomůže mu jedině hypnotizér.
Tato kniha mě stála hodně vysvětlování. Jako například, kdo je to logoped, co jsou to vši, co je to mít zlato v hrdle nebo kdo je to virtuos. I tak jsme se ale s dcerou u knihy hodně nasmály.
Ne vždy mám ráda rozečtené dětské knihy, protože nikdy nevíme, kde jsme skončily, pro děti je těžké udržet přehled o tom, co se stalo, a pochopit souvislosti v příběhu. Tato kniha je proto ideální na takovéto večerní čtení, kdy stačí přečíst jeden příběh, který má začátek i konec, a přitom nemusíte pročíst celou knihu. Jeden příběh má kolem osmi stran, což zvládnete odvyprávět dřív, než se vašemu dítku začnou zavírat oči. Knihu bych doporučila dětem, které už vydrží poslouchat nebo číst delší text.
Napsat komentář