Jedna ze stěžejních komiksových knih, které v rámci vesmíru DC u nás v poslední době vyšly, je Batman a Soví tribunál. Nyní přichází pokračování. Jestliže raději temnější stránku netopýřího muže a Gothamu, jestliže raději promyšlenější detektivní příběhy, Soví město bude delikatesa.
Zatímco u DC si to lítají a skáčou všemožní zmutovaní superhrdinové, Bruce Wayne představuje chlapíka, který je normální, pouze má zkrátka dost peněz na vybudování moderní výzbroje a ještě více chuti se zločinem zatočit. Zatímco finančně mu to klape dobře, jeho rány do tváře zla bývají častěji opětovány s větší silou. A i když finále příběhu naznačuje vítězství, ve valné většině jde pouze o odklon nebezpečí. Na nějaký čas… spíše krátký.
Nejinak tomu je v sérii se sovami, velmi atraktivními záporáky, kteří si usmysleli Wayna zlikvidovat. Proč? Tomu přesně nerozumíme, jen s nadcházejícími stránkami se omítka zakrývající tajemství odlupuje.
Scott Snyder si zaslouží díky pronesené v jeskyni, aby se dostatečně rozléhalo. Scénář nejenže zatracuje veškeré výplně vatou, ale drží nás pevně v rukou díky kladení otázek, funkčními skoky v čase a flashbacky, které odhalují některé z postav a pracují tak s pojmenováním motivace. Což v případě souboje dobra a zla potěší, vědět, proč kdo co dělá, a je sympatičtější než se opírat pouze o explicitní značku dobrý pán x zlý pán.
A když se Snyder spojí s kreslířem Capullem, přestává to být legrace a pojídání zákusku, stávají se z toho vizuální orgie, které z vás dělají dětsky nadšeného čtenáře, jenž by se k Batmanovi rád přidal, současně ale natolik vnímá všudypřítomné nebezpečí a hrozbu, že se spokojeně tetelí v křesle a své komfortní zóně. Capullova linka si vesměs tyká s lehkými obrysy a místy šrafováním, které i přes pečlivou kompozici objektů v obraze navozuje pocit, že Capullo vše zachycuje v reálném čase. Dynamiku kresby by mohli jiní Capullovi závidět – nepotřebuje vagóny vizualizovaných zvuků ani čar ilustrujících pohyb. Soví město si zákonitě vezmete po sobě do rukou dvakrát. Nejprve prožijete příběh (i se všemi písmenky), poté budete fascinovaně koukat na obrazy.
Je škoda, že do této ucelenosti na chvíli vstoupí Rafael Albuquerque, má přeci jen odlišný styl. Na straně druhé to stále drží Snyder. Dodatek Pád rodu Wayneů naopak Albuquerquovi sedne mnohem více, nebo možná sedne více čtenáři, který jej vnímá jako záblesk minulosti, hrůzné, hororové, expresivní.
Jediné, co této bravurní knize bere dech, je druhý dodatek – opravdu tam musel být? Duch ve stroji má pravděpodobně představit sourozeneckou dvojici Rowových, jenže kresba Becky Cloonanové ve mně spíše vzbuzuje pocit, jako bych četl manga pro náctileté dívky.
Jenže by byla škoda kvůli druhé tečce knihy podtrhávat dojem znepokojení. Soví město představuje výtečnou ukázku, proč Batman funguje a má tak velkou popularitu (a proč jej mám rád i já, byť superhrdiny moc nemusím). Stále máte pocit, že sledujete člověka, který zkrátka chce/potřebuje/je nucen bojovat se zlem, nikoliv mimořádně nadaného mimozemšťana, kterého k tomu předurčí jeho odlišnost.
Hodnocení: 90 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář