David Fincher točí dobré filmy. To je stejný výrok, jako že nebe je modré a tráva zelená. Dokáže drama vykřesat i z tak banálního příběhu, jakým byl vznik facebooku. Jeho filmy se stávají kultem ještě před premiérou.
Proč ale chodit po necelých dvou letech na remake filmu? Tím důvodem je právě David Fincher, který to s divákem umí. Samotné úvodní titulky vaše oči nalepí na filmové plátno a nedovolí vám ho opustit. Pohledy kamery, hudební doprovod a všechno ostatní k sobě krásně pasuje a vytváří celek, který aspiruje na pomyslný titul film roku 2012.
Ústřední příběh je snad všeobecně známý – vždyť se jedná o jednu z nejznámějších knih poslední doby. A tak jen stručně: Novinář Mikael Blomkvist je odsouzen za nactiutrhačství a veškeré jeho úspory padnou na odškodnění. Toho využívá průmyslový magnát Vanger, který jej požádá, aby vypátral zmizení jeho neteře Harriet. Mikael Blomkvist se noří do případu, i příběhu celé rodiny Vangerů a zjišťuje, jak pestrobarevná je jejich minulost. V pátrání mu později začne pomáhat Lisbeth Salanderová – hackerka, pro kterou není problém dostat se do kteréhokoliv počítače. Společně objevují v příběhu stopy, které před nimi nikdo neodhalil.
Zmínit, že se jedná o remake původního švédského filmu je ale nepřesné, Muži kteří nenávidí ženy vlastně totiž žádným remakem nejsou. Jedná se o další adaptaci švédského bestselleru. Rozdíly jsou zřetelné od začátku. David Fincher si pohrál s charaktery postav a vlastně se tím, paradoxně, více přiblížil předloze, než švédští filmaři. Působivější je především atmosféra filmu. Opět – více věrna knize, více autentická a podmanivá. Není to jen otázka peněz, které studio Columbia do Mužů vrazilo, ale otázkou geniality a perfekcionalismu režiséra.
S knihami, či předchozími filmy seznámený divák je ochuzen o rozplétání složitého případu a ztrácí tak ono „bezspoilerové“ kouzlo. Ale o to víc si může užít poctivou filmařinu, kterou Fincher nabízí. Můžeme diskutovat o tom, jestli je Daniel Craig vhodným typem pro novináře, jestli je Rooney Mara v roli Lisbeth Salanderové přesvědčivější, než švédská souputnice Noomi Rapace, ale to podstatné je myslím neoddiskutovatelné. Americká verze Mužů, kteří nenávidí ženy, se povedla na výbornou.
Napsat komentář