Její autor, Juraj Šebo, není u nás kdovíjak známý a tak si ho nejdříve představíme. Narodil se v roce 1943 v Bratislavě a vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině. Na Slovensku není vůbec neznámou postavou, je autorem knih jako Zlatá 60. roky, Normálne 70. roky, nebo knihy o bigbítu. Sám byl během svého studia členem několika bigbítových skupin.
Titul knihy (v doprovodu vyzývavé obálky) by mohl dávat najevo, že se budeme utápět v nostalgii po zlatých komunistických časech. Ten, kdo by toto od knihy čekal by byl zklamán. Ten, pro kterého by byl tento název důvod knihu zavrhnout, by přišel o velký zážitek.
Juraj Šebo totiž není z těch, kteří by tesknili po starých časech. Jen chce upozornit na to, že každá doba má své: v každé době existují prvky a momenty, na které se hezky vzpomíná a na které by se nemělo zapomínat. O socialismu s láskou je vlastně takovou encyklopedií toho, co tehdy bylo normální. A ne vždy to jsou věci příjemné – jako třeba Stalinův kult osobnosti, fronty na cokoliv atp.
Pro Juraje Šeba není důležitá politika. Popisuje dobu pohledem obyčejného člověka, tedy pohledem naprosté většiny obyvatel. Začíná svým dětstvím, pubertu absolvoval v děsivých a temných padesátých letech. Ale jak říká – rodiče se s dětmi doma o politice nebavili, a tak pro ně tato epocha československých dějin nebyla tak temná, jak by být mohla. Ve chvíli, kdy se jeho vyprávění přesouvá do Prahy se z povídání o dospívání v socialismu stává téměř doslova encyklopedie socialismu.
Kapitoly jsou členěny tematicky – třeba Móda, Jak jsme oslavovali, Mizející povolání, Kulturní vyžití apod. Ani tady Šebo neztrácí nadhled a humor. Jakoby se snažil zachytit mizející vzpomínky, jakoby se snažil vytvořit encyklopedii toho, co už dnes nikdo nepamatuje.
Je milé připomenout si, jaká taky byla doba, na kterou se někdy snažíme zapomenout. Bez patosu, bez nostalgie – ale s láskou.
Napsat komentář