Nový román Přání od známého autora Nicholase Sparkse přibližuje příběh Maggie Dawesové, známé fotografky. Hlavní hrdinka nedávno zjistila zdrcující novinku – má rakovinu. Těsně před vánočními svátky potkává mladého Marka, kterému svěří příběh Vánoc, kdy jí bylo šestnáct let.
Na rovinu musím přiznat, že jsem nevěděla, co od této knížky čekat. Byla to moje první knížka od tohoto autora, a tak jsem byla jen zvědavá, jestli je opravdu tak dobrý, jak se všude tvrdí. A byla jsem velmi mile překvapená!
V této knize sledujeme dvě příběhové linky, tedy přítomnost a Maggiiny rozhovory s Markem a poté minulost, kdy Maggie bylo šestnáct a rodiče ji poslali do Ocracoke za její tetou. Příběh se pomalu rozvíjí a plyne si tak nějak klidně. Dozvíme se, jak se Maggie dostala k fotografování a co ji vlastně do Ocracoke přivedlo.
Maggie se ocitá v cizím světě bez svých kamarádů a s minimálním kontaktem s okolím. Velmi se mi líbí postupné vyprávění událostí v Ocracoke a že se vše dozvídáme ve stejnou chvíli, kdy to Maggie vypráví Markovi. Maggie se v novém prostředí postupně osmělí a společnost jí začne dělat její nový kamarád a jeho pes Daisy.
Velmi příjemně se mi knížka četla. Nebyly tam žádné velké zlomy či zvraty, prostě takové ideální vánoční čtení. Zpočátku mi připadalo, že se kniha čte strašně pomalu. Jak se ale dostáváte dál do příběhu, tak vás kniha více pohlcuje. Zavítáte do vánočního New Yorku a užijete si Vánoce společně s Maggie (dokonce dvoje). Po dočtení jsem byla celkem „paf“, jak krásný ten příběh vlastně byl. A snad můžu prozradit, že ten konec vás dostane. Pokud mě od Sparkse zaujme nějaká další kniha, asi po ní sáhnu.
Nicholas Sparks je autor, který mě překvapil, i když jsem věděla, jak moc populární je. Píše o ženách, ačkoliv on sám je muž. Psát o druhém pohlaví takhle dobře nesvede jen tak někdo. Pokud čtete Colleen Hooverovou nebo Julii Caplinovou, pak dejte šanci i tomuto autorovi. Hrozí zde vážné nebezpečí, že se vám to bude líbit!
Autorkou recenze je Klára Parmová.
