Dokáže mentalista číst myšlenky vraha? Bestsellerová autorka Camilla Läckberg se spojila se skutečným mentalistou Henrikem Fexeusem a rozehrávají pátrání po sériovém zabijákovi v nové sérii Mentalista. První díl Iluze začíná nálezem kouzelnické bedny s tělem ženy probodaným meči. Inspektorka Mina Dabiri si k podivnému případu jako konzultanta přizve známého mentalistu Vincenta Waldera a oběma je jasné, že stojí proti nebezpečnému sériovému vrahovi. A jediný způsob, jak ho dopadnout, je předvídat jeho kroky…
První, co Tuva po probuzení vnímá, je bolest kloubů. Leží v nepohodlné poloze. Olízne si rty a odkašle si. V ústech má sucho. Cítí jakousi mdlou chuť, kterou nepoznává. Několik vteřin trvá, než nabude plného vědomí, a potom si uvědomí, že vlastně neleží. Je mírně předkloněná a klečí. Ze všech stran se na ni tlačí stěny. Tlak cítí i seshora na zátylku.
Jako by byla v těsné bedně.
Tolik to bolí, že to nemůže být sen. Ale skutečnost také ne. Nemůže to být pravda. A přece. Vůně dřeva je naprosto skutečná. Úzkými škvírami proniká světlo a maluje na jejích nahých pažích a nohou obdélníky. Nahých… Kde má oblečení? Postrádá jak bundu, tak mikinu. I džíny. Někdo ji svlékl. Klečí tam v tílku a kalhotkách, a to nemůže být skutečnost.
Opět si olízne rty. Chemická pachuť přetrvává. S tou kávou muselo něco být. Někdo jí do ní bez jejího vědomí něco hodil. A ona si toho nevšimla, protože tolik spěchala. Vypila ji až do dna.
Do těla se jí vyplaví adrenalin a do kůže jako by ji bodaly jehly. Musí se dostat ven. Křičí a vší silou se tiskne k bokům bedny. Dřevo trochu povolí, ale ne natolik, aby prasklo, ani aby se bedna otevřela. Kopat nemůže, protože klečí, musí se spokojit s údery dlaní do stěn. Ty jsou však příliš blízko a ona se nemůže pořádně rozmáchnout. Světlo na jedné straně najednou cosi zakryje. Někdo tam je.
„Pusťte mě!“ zařve. „Co to děláte?“
Nikdo neodpoví. Ale Tuva cítí něčí přítomnost. Slyší kohosi dýchat. Znovu vykřikne, ale venku přetrvává neproniknutelné a hrozivé ticho. Bodavý pocit se jí rozšíří po celém těle. S novým odhodláním začne bušit do stěn, ale ve stísněném prostoru nemá potřebnou sílu.
„Co chcete?“ vykřikne a přitom zamrká, aby potlačila slzy. „Pusťte mě, prosím, ať si promluvíme. Musím vyzvednout Linuse!“
Podívá se na hodinky. Sklíčko je rozbité a ručičky se zastavily přesně na třetí hodině. Matti už jí určitě volal, kde je. Třeba mu to začalo být divné, třeba už ji hledá a každou chvíli ji objeví v bedně, třeba… Jenže ona do školky často dorazila ještě později než ve tři.
Nikdo ji nehledá.
Protože ji zatím nikdo nepostrádá.
Nikdo neví, že ji unesli.
Unesli. Pomalu si uvědomí, co to znamená, a začne se jí těžce dýchat. Poblíž bedny se ozve kovový zvuk a Tuva sebou trhne.
„Haló?“ zavolá.
V jedné ze spodních škvír po jejím levém boku se objeví cosi stříbrného a ostrého. Připomíná to hrot meče. Kovová čepel pomalu proniká dovnitř. Kéž by mohla posunout stehno stranou, ale nemá kam uhnout. Špička meče se dotkne stehna a tlačí se dál. Bolí to, i když meč není tak ostrý, jak vypadá.
„Au, co to děláte?“ vyjekne. „Nechte toho!“
