Čeho se bojíte tak moc, že se radši přiznáte k vraždě? Detektiv Josie Quinnová, představitelka úspěšné série Lisy Reganové, se o případech Mizejících dívek, Dívky beze jména a Matčin hrob musí opět ponořit do mimořádně složitého a propleteného případu. U domu její kolegyně Gretchen Palmerové je nalezen zastřelený mladík. Gretchen místo vysvětlení zmizí, a když se po pár dnech objeví, nechá se zatknout. Josie Quinnová ale ví, že Gretchen vrahem není. Tak proč se k vraždě přiznala?
Knihu Nečekané přiznání u nás pořídíte ZDE.
Josii zaplavila vlna úlevy smíchaná s nadějí. Bez ohledu na to, co Gretchen řekla nebo naznačila, Josie nevěřila, že Omara zabila. Šlo o něco jiného. Byl v tom zapletený někdo další. Josie zjistí, o koho se jedná, a začne u auta. Gretchen v něm odjela a přijela zpátky. Ať už s ní byl kdokoli, určitě byl i v autě. Něco tam muselo zůstat. Otisky. DNA. I kdyby to měl být jediný vlas, Josie ho najde.
„A co zbraň?“ zeptala se Josie. „Její služební pistole?“
„U sebe ani v autě ji neměla,“ odpověděl Noah.
Pak ji napadlo něco dalšího. „Byla tam její bunda?“
„Cože?“
„Její kožená bunda,“ vysvětlila Josie. „Ta, kterou dostala od gangu Devil’s Blade. Co si ji nikdy nesundávala.“
„Zjistím to.“ Noah odešel, aby si zavolal.
„Máte tady kafe?“ zeptala se Loughlinová. Josie ji odvedla přes chodbu do malé kuchyňky v přízemí a oběma uvařila kávu. Loughlinové zazvonil mobil. Přijala hovor, posadila se ke stolu a tiše mluvila s tím, koho měla na lince. Josie si do svého hrnku přidávala smetanu, když do místnosti vešel Noah.
„Žádná bunda,“ oznámil.
Josie vyšla na chodbu a hrnkem s kávou ukázala na kameru umístěnou na stropě. „Měla ji na sobě, když jí volal Omar. To jsme viděli na záznamu.“
„Takže?“
„Není u ní doma. Není v autě.“
„Nejspíš skončila v řece s ostatními věcmi, které tam zahodila.“
Josie se napila kávy a zavrtěla hlavou. „Ne, tu bundu by do řeky nehodila. Má ji ten, kdo Gretchen unesl.“
„Pořád si myslíš, že existuje ještě někdo další? Josie, ona se sama přihlásila. Praštila tě do obličeje, abychom ji zatkli. Řekla Loughlinové, že ho zabila.“
„Ne,“ zaprotestovala Josie. „Řekla: Za smrt toho mladíka jsem zodpovědná já. To není totéž. To není přiznání.“
Pokud Gretchen nechce mluvit, nemusí. Kromě toho, v této fázi byli Josie a Noah v podstatě mimo hru. Jejich úkolem teď bylo vyřídit veškeré potřebné papíry, dotáhnout do konce nevyřešené body případu a předat závěry vyšetřování okresnímu návladnímu, aby zahájil stíhání. Přestože jim Bowen řekl, že Gretchen přizná vinu, stejně budou muset připravit podklady pro státního zástupce, aby je mohl předat soudu v situaci, kdy by si to Gretchen rozmyslela a prohlásila by, že je nevinná. Ale detektiv státní policie bude zastupovat jediný úřad vymáhající právo, který bude mít ke Gretchen přístup. Pokud se Gretchen Loughlinové přizná, jak slíbila, pak už bude z větší míry záležet na advokátech a soudním systému, co se s Gretchen stane. Gretchen byla podle všeho odhodlaná poslat se na doživotí do vězení. Ale proč? Proč nechce bojovat? Dostat se před soud a pokusit se o osvobozující rozsudek? Nebo se alespoň snažit vyjednat si mírnější obvinění? Josie věděla, co by řekl Noah: Protože se cítila vinná ze smrti Omara a hodlala se z toho zodpovídat. Josie byla ale přesvědčená, že jde o víc. A pokud ano a má pravdu, vrah je stále na svobodě.
