Koncem května vyšel dvoudílný historický román Čas voní dálkou o českém vlastenci Vojtovi Náprstkovi, zamilovaném do Katinky Krákorové, s kterou uprchne do Ameriky v obavě před policejním pronásledováním v Rakousku. Zeptali jsme se autorky Ludmily Vaňkové na několik zajímavostí k poutavě vyprávěným příběhům lidí z poloviny 19. století, které Češi dobře znají.
Čas voní dálkou jste napsala mimo královskou řadu svých historických románů o Českém království a nepřímo vás k tomu vybídl Adolf Branald.
To vůbec nebylo „nepřímo“. Spíš jsem to dostala jako domácí úkol. Jednou při rodinné návštěvě u nás v Řevnicích vytáhl z kapsy výstřižek z Lidových novin a řekl mi: „Koukni na to, než si toho všimne někdo jako (jméno neuvádím), já na ty ženské zrovna nejsem a taky už mám toho moc.“ Byla to jen krátká noticka s upozorněním na vizitku, která je možná dodnes k vidění ve strahovském archivu v pozůstalosti Dušana Lambla. Svědčí pouze o tom, že kdysi na nedatované návštěvě u Boženy Němcové odevzdala svou vizitku jakási Katinka Aigner-Krakorová. Nic víc. Adolf (ve skutečnosti se jmenoval Karel) byl známý spisovatel a vášnivý sběratel podobných upomínek, ze kterých splétal monografické medailony zapomenutých herců minulých generací. Já jsem toho tehdy taky měla „moc“ a námět jsem uložila do šuplíku až do dokončení poslední části mé královské řady, tehdy jsem se domnívala, že to je Orel a had, třetí díl karolinské série, který vyšel v roce 1990. Po turbulencích devadesátého roku, který s knižním trhem pořádně zamával, jsem se konečně pustila do Naprsquaw pod hlavičkou nového nakladatele Šulc a spol. (dnes Šulc-Švarc), když se po stoletém působení ve službách české literatury Melantrich, kde jsem až dotud publikovala, proměnil ve Wellnesscentrum na Václavském náměstí.
Román Čas voní dálkou zachycuje kulturní život a historické události v Čechách, v Evropě i Americe, vystupuje v něm mnoho postav a je dějově bohatý, ale hlavní postavou je nakonec Katinka Krákorová. Do jaké míry její příběh vyčníval v životě tehdejší české společnosti?
Katinka Krakorová byla dcera pražského měšťana a se svým bratrem rukavičkářem prožila část života ve Vídni. Byla to životní láska Vojty Náprstka, s kterým po nezdařeném revolučním roce 1848 uprchla do Ameriky, kde se později provdala za německého emigranta-revolucionáře Gustava Aignera.
Vojtova matka i pozdější manželka se spojenými silami pokoušely povědomí o této pozoruhodné ženě vymazat z lidské paměti a v Náprstkově pozůstalosti nenajdete o ní ani slovo, musela jsem hledat jinde. Náprstkovo muzeum v Praze nabízelo na tohoto známého českého vlastence bez jediné zmínky o ní mimořádně zkreslený pohled. Katinka se pohybovala přímo ve středu tehdejší české kulturní společnosti a škála jejích známostí je obsáhlá. Povahou se zřejmě podobala Boženě Němcové. Měly mnoho společných přátel, někdy i důvěrných. Umělecky se pokoušela uplatnit spíš v divadle než v literatuře, ale to se jí s významným úspěchem nepodařilo. Její život je na rozdíl od většiny žen její doby velice pestrý a dobrodružným útěkem s milencem přes moře jeho zákruty neskončily.
Ludmila Vaňková získala cenu za celoživotní dílo v anketě Kniha roku
V době zavřených knihkupectví vyšly i jiné vaše knihy. Na začátku covidové éry to byly Mosty přes propast času – vizionářský historický román s originálním přístupem ke sci-fi. Přichází v něm přes propast času historie do současného světa nebo dokonce do budoucnosti?
Přítomnost je svorník mezi minulostí a budoucností. Všechny tři nelze chápat odděleně. Tak jako minulost do naší přítomnosti zasahuje vždycky, tak se v budoucnu nepochybně projeví i stopy doby, ve které žijeme. Až na to, že teď o tom nevíme. A nedovíme se.
Mezi druhou a třetí vlnou pandemie vyšel Čas růží, dvoudílná kniha o pánech pětilisté růže. Jakou historii a příběhy v ní čtenáři naleznou?
Je to doplňující příběh ke Karlovi IV. a jeho dva protagonisté, Vilém z Landštejna a Jindřich z Hradce, jsou významné postavy naší minulosti. V toku dění doby císaře a krále Karla jim patří významnější místo, než bylo možné zachytit při podrobném sledování činů slavného vladaře.
Děkujeme za rozhovor a těšíme se na další knihu.
Napsat komentář