Všechno nejlepší, Anno, druhá kniha blogerky, spisovatelky a cestovatelky Petry Š. Jirglové, vás zavede za osmadvacetiletou Annou, která se místo zásnubního prstenu a žádosti o ruku dočká odhalení nevěry, a proto se rozhodne odejít daleko a začít úplně nový život.
Představíte nám Annu?
Anna je trochu ztracená v pohodlném živote, je trochu rozmazlená, trochu sobecká, má pocit, že se celá země točí jenom kolem ní a občas je to tak trochu kráva. Jinak je to ale fajn ženská, jenom to „fajn“ v sobě musí znovuobjevit a vystoupit ze své komfortní zóny.
Vy sama jste blogerka, cestovatelka a milovnice svobody. Máte s Annou něco společného?
Myslím, že něco společného s Annou bude mít většina čtenářek. Spousta z nich se v nejedné situaci určitě pozná. Všichni jsme asi dostali v životě lekci, sáhli si na dno. A kdo ne, tak ho to určitě čeká. Já jsem s ní konkrétně hodně prožívala ty nové začátky. Zažila jsem jich několik. Taky fascinace novou zemí a kulturou, i to jsem mela několikrát možnost okusit – a trochu jsem jí to záviděla. Vrátila jsem se zpátky do doby, kdy jsem já sama odletěla do Anglie jako au pair. Ale mnohem mladší a za úplně jiných okolností než Anna. Taky jsem občas trochu kráva, ale kdo z nás ženských ne.
Jak vděčným tématem pro psaní je nevěra a od ní se odvíjející změna života?
Je to nesmrtelné téma a všichni jsme nevěru zažili, bud osobně, nebo zprostředkovaně od nejbližších. Je to zároveň bolavé téma na psaní i k četbě, ale obojí muže sloužit jako účinná a relativně levná terapie. Změna spojená s nevěrou je nevyhnutelná! Nemusí to být nutně extrém, který zažila Anna, ale určitě to změní každého.
Milujete britský venkov?
Miluji! A nejenom venkov. Miluji skoro všechno britské. Měla jsem tu možnost několikrát žít a pracovat v Anglii, téměř celou jsem ji procestovala a ráda se tam vracím. Je to moje absolutní srdcovka a místo, kde se cítím dobře, skoro jako doma. Těším se, až se tam zase brzy podívám.
Porovnáte-li svoji prvotinu Letuška z economy s novou knihou, jakou cestu jste za ten rok ušla? Změnilo se nějak vaše psaní?
Letuška je úplně jiná, nemela velké ambice a byla jsem to stoprocentně já. Nová kniha je jiná, i když můj rukopis může být místy výrazný, nepsala jsem o sobě, nepsala jsem, co mi přišlo na jazyk. Přemýšlela jsem o charakteru postav, o příběhu, ubrala jsem sprostých slov. Bylo to náročnější než Letuška, ale psalo se mi krásně. Užívala jsem si příběh a měla jsem tu úžasnou možnost zavést dej, kamkoli si zamanu. V Letušce jsem psala pouze o situacích, které se mi staly, a o lidech, které jsem poznala. Styl psaní a nějaký posun budu moct porovnat až s další knihou.
Co vás přivedlo ke psaní?
Přivedla jsem se k němu sama. Letuška vznikla z blogu, který jsem psala, když jsem pracovala v Dubaji – a který začal být čtený a oblíbený nejen u rodiny a kamarádů. Chodila jsem s vydáním knížky dlouho kolem horké kaše a pak jsem se konečně rozhoupala… Nebýt Letušky, asi by Anna ještě bydlela u rodičů.
Petra Š. Jirglová je cestovatelka a milovnice svobody, která vystřídala spoustu zaměstnání po celém světě. Píše osobitý blog TooSweetNothings, kde popisuje své zážitky z cest a ze života.
Rozhovor vyšel v magazínu Page 12/2020-01/2021
