Úspěšná kniha armádního generála Petra Pavla V první linii vyšla i jako audiokniha. „Posluchači mě uslyší jen krátce, v takovém bonusu, dovětku knihy, kdy vedeme rozhovor s Martinem Stránským. Toho, že mi v audioknize právě on propůjčil svůj hlas, si mimořádně vážím,“ říká generál.
Co všechno pro vás v životě už bylo tou „první linií“?
Pod pojmem „první linie“ si většina lidí představí místo nebo situaci, ve které je člověk přímo vystaven riziku újmy na zdraví nebo životě. Já jsem se cítil být v první linii pokaždé, když jsem měl v roli velitele přímou odpovědnost za zdraví a životy ostatních, vojáků i civilistů, za velké materiální hodnoty i za škody všeho druhu, které mohlo mé případně chybné rozhodnutí způsobit. Proto mám velký respekt a uznání ke všem, kdo ve vypjatých situacích musí přijímat rozhodnutí, na kterých závisí životy lidí.
Když jste vzpomínal pro knihu V první linii, byly nějaké zážitky nebo chvíle, které jste si díky tomu znovu vybavil, ale které už byly v podstatě zapomenuty?
Snaha poctivě odpovědět na dotazy Vladimíra Mertlíka mi poskytla příležitost v klidu „prolistovat životní album“. Byly to hlavně momentky z dětství, mého i našich dětí, často se všemi detaily místa a situace. A na chvíli jsem měl zas před sebou lidi, kteří se nejvíc podíleli na tom, kým a čím jsem dnes, které jsem měl rád a kteří už s námi nejsou. Člověk si přitom při porovnání „tehdy a dnes“ uvědomí, jak podstatně se naše životy změnily v průběhu jen několika desetiletí. A samozřejmě si vybaví i situace a rozhodnutí, na které s odstupem času není vůbec pyšný a které by s „dnešní hlavou“ řešil úplně jinak. Taková hloubková inventura a sebereflexe je čas od času velice užitečná. Vede člověka k pokoře, poučení a snaze chyby neopakovat.
Jaké hodnoty jsou podle vás zásadní?
Tou nejzásadnější hodnotou je svoboda ve spojení s vládou práva. Máme to štěstí, že žijeme ve svobodné zemi a celkově také ve svobodnější části světa. Obrovský dík patří všem, kdo naši svobodu a samostatnost v historii opakovaně vybojovávali, a také všem, kdo o ni dnes pečují. Bohužel je i mnoho těch, kteří ji zpochybňují a relativizují. Je proto důležité věnovat velkou pozornost vzdělávání a výchově k hodnotám jako základu pro orientaci v tom, co pomáhá, a na druhé straně škodí samotné podstatě našeho života ve svobodné, demokratické zemi.
Pro mě osobně je také důležitý univerzální hodnotový základ, jak ho v obecné rovině definuje například křesťanské desatero. Jako dítě jsem trávil spoustu času u své silně věřící babičky, která nás vnoučata v jeho duchu vychovávala. Dodnes mě v různých situacích napadne: „Co by na to asi řekla babička?“
Co vás naučila armáda?
Odpovědnosti, vytrvalosti, respektu k druhým, schopnosti týmové spolupráce. Nepodléhat tlaku krizové situace, s odstupem hodnotit fakta a přijímat rozhodnutí v pořadí naléhavosti. A také zdrženlivosti. Vojáci mají přímou zkušenost s dopady ozbrojených konfliktů, proto s doporučeními pro vojenská řešení problémů zachází velmi opatrně.
Za kým si chodíte pro radu?
Měl jsem to štěstí, že jsem v životě potkal mnoho skvělých a inspirativních lidí. Mým hlavním životním vzorem a rádcem byl ale můj otec. Vychovával mě k upřímnosti, ke cti, k pevnosti v zásadách, k pomoci a ochraně slabších. Vždy se mě také snažil motivovat k překonávání vlastních limitů a překážek na cestě k cíli. Byl sám takový. Jako voják se se mnou dělil o své zkušenosti a po celou moji kariéru mi vždy byl objektivním a nešetřícím zrcadlem. Spojovala nás i vášeň pro cestování a fotografování. Bohužel na něj už od jara tohoto roku mohu jen vzpomínat.
Na závěr se nemůžu nezeptat: Jak je to s vaší kandidaturou na prezidenta? Řekl jste, že kandidovat budete, pokud to bude potřeba…
Řekl jsem, že jako bývalý voják jsem zvyklý sloužit a být připravený sloužit. Sám se snažím nabádat občany, aby byli aktivními, odpovědnými a angažovanými, a šel bych proti svému přesvědčení, pokud bych předem odmítal zapojit se do boje o prezidentský úřad. Roli prezidenta vnímám jako nejvyšší veřejnou funkci, jejíž nositel by měl usilovat o to, aby se lidé v naší zemi spojovali a spolupracovali. Také ale platí, že soutěž o prezidentský úřad ještě nebyla vypsána, takže se do ní nelze ani hlásit. Osobně se nyní naplno věnuji iniciativě Spolu silnější a tomu, abychom maximálně přispěli k řešení aktuální koronavirové krize.
Jaký by měl být dobrý prezident?
Měl by především spojovat, ne rozdělovat. Jako nezávislá osobnost s autoritou a respektem by se měl aktivně, průběžně, a hlavně konstruktivně zapojovat do dění v zemi, včetně diskusí na aktuální témata, která hýbou společností. Měl by také důsledně vystupovat proti všem, kdo porušují pravidla, přinášejí konflikt, lži a chaos.
Co pro vás znamenají svoboda a demokracie?
Svoboda je hodnota, které si cením ze všech nejvíc. Je alarmující, jak roste počet lidí, kteří jsou ochotni se své svobody vzdát, často výměnou za imaginární jistoty. Neviním je, ale viním ty, kteří s nimi manipulují pomocí lží a polopravd. Společnost, která není svobodná, nemůže plně využít všech svých kapacit a nemůže svým občanům vytvořit podmínky pro spokojený, bezpečný a šťastný život. Demokracie je ten nejlepší způsob vládnutí, který jsme jako lidstvo dosud vymysleli. V poslední době možná máme pocit, že tento způsob selhává, ale lepší alternativu nemáme. Nezbývá než naši demokracii bránit, kultivovat a naplno k tomu využívat našich občanských práv a svobod.
Rozhovor vyšel v magazínu Page, listopad 2020
Související tituly:
Napsat komentář