Podivnosti dějící se v prostorách divadla – to asi není nic nejnovějšího. Ale když spojíte toto kouzelné prostředí s citlivým čichem soukromého detektiva, mohlo by jít o zajímavý počin. Zvlášť když autor navozuje roku 1913, která třaská v předvětří velkých dějinných událostí. Divadlo a jeho tajemný svět skýtá nejedno překvapení.
Nové německé divadlo se potýká s trochu podivnými náhodami. A není to jen nefalšovaná umělecká pověrčivost, která dovede ředitele Tewelese ke dveřím soukromého detektiva. Tím není nikdo jiný než v užších kruzích známý Eliáš Sattler, který ke svému vyšetřování využívá jistý nezvyklý dar. Dokáže totiž rozeznat nejrůznější pachy a vůně. A díky brilantní dedukci se tak dopátrá nejen zločinu, ale především pak pachatele.
Prostor divadla je ovšem tak spletitý a plný záhad, že to dá i takovému specialistovi zabrat. Příčin a pohnutek k sabotáži je hodně a přitom vlastně žádná. Vždyť kdo by si úmyslně zahrával se svou prací. Něco podivného se tu však opravdu děje. A na intenzitě děj nabere ve chvíli, kdy zemře člověk. To už není hra ani náhoda. Jak je vidět, i pod pozlátkem slávy a kouzelných světů se skrývají temná tajemství. A je na Sattlerovi, aby je objevil dřív, než dojde k úhoně někdo další…
Detektivní román Strach za oponou, to jsou drogy, vydírání, tajemství a hon na neviditelného pachatele. To je silný koktejl i na současnost. Ale když tohle všechno zasadíte do doby Rakouska-Uherska, těsně před Velkou válku, dostává román úplně jiné grády. A autor Vilém Křížek se své role vypravěče zhostil s bravurou a jistou rukou. Ať už jde o nastudování soudobých pramenů nebo vůbec nastíněním celé atmosféry tehdejší doby.
Není nudný, i když na vás z každé stránky vykukují úryvky z oper, sem tam se nevyhne delším popisům či hlušším místům, která do knihy patří, protože by jinak nebyla konzistentní. Vložil do Strachu za oponou lehký humor, šarm, zdrženlivost tehdejší doby, odstup i intenzivní pocity. Vše ale podal tak, jak byste čekali od soudobého autora. Lehce, v náznaku a bez vyhrocených emocí.
Čekala jsem také na to, jak vlastně pojme způsob promluvy. Jestli se bude stylizovat do tamní doby nebo se naopak bude snažit o modernější projev. Zůstal ale střízlivě uprostřed. Román Strach za oponou se čte dobře, nemá zbytečné kudrlinky. A díky za to.
Klasická historická detektivka s prvky slavného Sherlocka Holmese. Tak by se dala kniha popsat v jedné větě. Je ale pravda, že má zajímavý kontext i původ a rozhodně stojí za to přečíst si i doslov, abyste věděli, co všechno s ní vlastně souvisí. Popsat správně atmosféru divadelní scény, všechny zvláštnosti i excentričnost hvězd, to vše zasadit do výbušného prostředí a dějinné éry byl dobrý nápad. Sattler vykazuje jisté prvky Sherlocka Holmese. Ale je osobitý, má vlastní hloubku i historii. A rozhodně i budoucnost. Tak uvidíme, s čím přijde Křížek příště.
Tereza Bártová
